Pro bytosti, které se pyšní spontánností a impulzivitou, je ve skutečnosti nejšťastnější, když věci mají nějaký řád nebo vzorec, když do sebe zapadají a dávají smysl. Je to skoro jako skládačka, nemůžete docenit celý obraz, dokud si vše nesložíte dohromady. A je doslova nejvíc k vzteku, když vám chybí jeden nebo dva dílky a v obraze zůstávají díry. Rozčiluje nás nejen to, že jsme úkol nedokončili, ale také to, že bez těchto chybějících dílků zbytek skládačky nedává smysl.
Stejně jako puzzle nedává smysl bez chybějících dílků, tak i nás mate, když se zdá, že jednání nebo chování člověka postrádá dílky nebo se k sobě nehodí. Co kdybyste například viděli člověka, který se usmívá, ale řekl vám, že je ve skutečnosti velmi rozzlobený a přemýšlí o násilných věcech, aby tento hněv utišil. Je pravděpodobné, že byste byli velmi zmateni, protože výraz, který dává najevo, neodpovídá emocím, které cítí. Jako by v jejich postoji a bytí byly nějaké díry. Kromě toho je pravděpodobné, že by se tato osoba cítila zmatená i z toho, jak se chová, a to by jí způsobovalo trápení. V této situaci osoba postrádá soulad mezi svými pocity a jednáním. Obvykle je náladová kongruence normou.
Lidé obvykle snadno dávají najevo, jak se cítí, protože je to nejjednodušší způsob, jak se vyjádřit. Soulad mezi emocemi a činy dává smysl a je nejsnáze pochopitelný. Proto by nemělo být překvapením, že lidé, kteří jsou nejšťastnější, zažívají výrazně větší množství shodných nálad než ti, kteří je nemají. Je to proto, že není třeba vynaložit žádné úsilí, aby člověk sladil své emoce se svými činy, ale je třeba vynaložit úsilí, aby je skryl nebo zmátl ostatní tím, že se neshodují/ Navíc když k tomuto jevu dochází nedobrovolně, je pravděpodobné, že se člověk stane frustrovaným, protože není schopen plně komunikovat tak efektivně, jak by chtěl.
Myslíte si, že tato myšlenka kongruence nálad vychází z evoluční potřeby být v jistém smyslu otevřenou knihou? Nebo jsme toto chování jednoduše zdokonalili, abychom lépe komunikovali sami se sebou a s ostatními? Podnět k zamyšlení.