Studenokrevné organismy (tzv. poikilotermy – „s proměnlivou teplotou“) udržují svou tělesnou teplotu jinak než savci a ptáci. Tento termín je dnes ve vědeckém kontextu zastaralý. Původně se předpokládalo, že studenokrevní živočichové nejsou schopni udržovat tělesnou teplotu vůbec. Předpokládalo se, že jsou „otroky“ svého prostředí. Jaká byla teplota prostředí, taková byla i teplota jejich těla. Studenokrevní živočichové se nyní nazývají ektotermy, což je termín, který znamená, že jejich teplo (therm) pochází z jejich vnějšího prostředí (ecto); termín studenokrevní je zavádějící.
Pokroky ve studiu toho, jak živočichové udržují svou vnitřní teplotu (tzv. termofyziologie), ukázaly, že mnohé z dřívějších představ o tom, co znamenají pojmy „teplokrevný“ a „studenokrevný“, nebyly zdaleka přesné (viz níže: Definice). Dnes si vědci uvědomují, že typy tělesné teploty nejsou jednoduchou černobílou záležitostí. Většina tvorů odpovídá spíše odstupňovanému spektru od jednoho extrému (studenokrevní) k druhému (teplokrevní).
Termální snímek studenokrevné tarantule na teplokrevné lidské ruce
Chladnokrevnost se obecně vztahuje na tři samostatné oblasti termoregulace.
Jen málo tvorů skutečně splňuje všechna tři výše uvedená kritéria. Většina živočichů využívá kombinaci těchto tří aspektů termofyziologie spolu s jejich protějšky (endotermie, homeotermie a tachymetabolismus) k vytvoření širokého spektra typů tělesné teploty. Většinou jsou tvorové, kteří využívají některý z dříve definovaných aspektů, obvykle zaškatulkováni do termínu studenokrevní.
Fyziologové také zavedli termín heterotermie pro tvory, kteří vykazují jedinečný případ poikilotermie.
Pro poikiloterma je poměrně snadné nashromáždit dostatek energie k rozmnožování. Poikilotermové ve stejné ekologické nice mají často mnohem kratší život než homeotermové: spíše týdny než roky.
Tento energetický rozdíl také znamená, že v dané ekologické nice může žít třikrát až desetkrát více poikilotermních živočichů než homeotermních. V dané nice však homeotermní živočichové často přivedou poikilotermní konkurenty k vyhynutí, protože homeotermní živočichové mohou shromažďovat potravu po větší část každého dne.
Poikilotermům se daří v některých nikách, jako jsou ostrovy nebo odlišné bioregiony (např. malé bioregiony v povodí Amazonky). Ty často nemají dostatek potravy pro životaschopnou populaci homeotermních živočichů. V těchto nikách vytlačují homeotermní živočichy, jako jsou ptáci a savci, poikilotermní živočichové, jako jsou velké ještěrky, krabi a žáby.
Poikilotermie – Heterotermie – Homeotermie (Gigantotermie)
Kleptotermie – Bradymetabolismus – Tachymetabolismus – Aestivace – Vliv teploty – Tepelná aklimatizace