Dmitrij Konstantinovič Běljajev (rusky Дми́трий Константи́нович Беля́ев
V té době byli biologové zmateni, jak se psi vyvinuli, aby měli srst odlišnou od vlků. Nechápali, jak psi získali tyto geny od vlků. Běljajev viděl své lišky jako skvělou příležitost, jak zjistit, jak se to stalo. On a jeho kolegové začali na zvířatech provádět testy. Když zkontrolovali hladinu adrenalinu u domestikovaných lišek, zjistili, že je výrazně nižší, než je obvyklé. To je proveditelné, protože lišky, které se nebojí lidí, budou kolem sebe produkovat méně adrenalinu. To vysvětluje krotkost lišek, ale nevysvětluje to jejich vícebarevnou srst. Vědci teoretizovali, že adrenalin sdílí biochemickou dráhu s melaninem, který kontroluje produkci pigmentu.
Dmitrij Běljajev byl v letech 1959 až 1985 ředitelem Ústavu cytologie a genetiky (IC&G) dnešní Ruské akademie věd. Významně přispěl k založení IC&G a usiloval o obnovu a rozvoj genetiky v SSSR.