Doplňková motorická oblast (SMA) je součástí senzoricko-motorické mozkové kůry (perirolandická, tj. na každé straně Rolanda nebo centrálního sulcusu). Byla zahrnuta, na základě čistě cytoarchitektonických argumentů, do oblasti 6 Brodmanna a Vogtů. Je umístěna na mediální straně hemisféry, těsně před primární motorickou kůrou.
Jedná se o prvek, který se objevil v pozdní fázi evoluce, u opic, spojený s výskytem pravého mediálního paldia.
Bylo zjištěno, že SMA se pravděpodobně skládá ze dvou anatomicky a funkčně odlišných částí a byla rozdělena na vlastní SMA (nebo: kaudální SMA) a pre-SMA (nebo: rostrální SMA).
U primátů je vlastní SMA analogická k oblasti F3, zatímco pre-SMA je analogická k oblasti F6.
U opic je součástí dysgranulární kůry. To znamená střední diferenciaci mezi více zadní agranulární motorickou kůrou a více přední granulární eulaminátovou frontální kůrou.
SMA je zapojena do plánování motorických akcí a bimanuálního ovládání. Na rozdíl od premotorové kůry mozkové je SMA zapojena do akcí, které jsou pod vnitřní kontrolou, jako je provádění sekvence pohybů z paměti (na rozdíl od pohybů řízených vizuálním podnětem).
Pre-SMA se podílí na získávání nových sekvencí. V těchto neuronech je větší aktivita, když je sekvence nová, ve srovnání s dobou, kdy již byla naučená. Oproti tomu neurony SMA jsou aktivnější při provádění již naučené sekvence než sekvence dosud naučená. To naznačuje, že SMA se může více podílet na získávání sekvence.
Neurony SMA jsou aktivnější, když úkol vyžaduje uspořádání více pohybů ve správné sekvenci a správném časovém pořadí. Například některé neurony SMA „preferují“ specifické pořadí pohybů, které mají být provedeny. Jiné neurony SMA střílejí více pro přípravu specifického pořadí. Například neuron může střílet více, když se opice připravuje zahájit třetí pohyb, bez ohledu na sekvenci tří pohybů.
SMA a Pre-SMA lze rozlišit různými fyziologickými technikami, které vymezují dvě různé oblasti rostrocaudallně. Polní a unitární reakce na elektrickou stimulaci primární motorické kůry byly odlišné v caudální části, ale minimální nebo chyběly v rostrální části. Intrakortikální mikrostimulace snadno evokovala pohyby končetin nebo orofaciální části v caudální části, ale jen zřídka v rostrální části. Neuronální reakce na vizuální podněty převažovaly v rostrální části, ale somatosenzorické reakce byly vzácné. Opak byl pravdou v caudální části. rostrální část, zhruba odpovídající oblasti 6a beta, byla operačně definována jako předloketní motorická oblast (pre-SMA). Kaudální část byla nově definována jako vlastní SMA. Jednobuněčná aktivita v pre-SMA byla kvantitativně porovnávána s aktivitou v samotné SMA ve vztahu k trénovanému motorickému úkolu. Fázové reakce na vizuální signály pokynu ukazující směr blížícího se pohybu po natažení paže byly hojnější v pre-SMA. Změny aktivity během přípravného období, které trvalo až do výskytu spouštěcího signálu pro pohyb po natažení, byly častější v pre-SMA. Fázová aktivita související s pohybem byla častější v SMA a její nástup byl často časově uzamčen na nástup pohybu. V pre-SMA byly výskyty doby odezvy uzamčené na signál pro pohyb po spoušti častější než v SMA. Mezi neurony v obou oblastech byla nalezena směrová selektivita ve všech odezvách souvisejících s podnětem, přípravou a pohybem.
Nedávné úvahy o různorodých činnostech, v nichž hrají roli SMA a pre-SMA, naznačují, že stávající teorie nemusí plně vystihnout základní funkce těchto regionů.
Superior frontal gyrus (4l, 6l, 8l) · Middle frontal gyrus (9l, 10l, 46)
Dolní frontální gyrus: 11l · 47-Pars orbitalis · Broca’s area (44-Pars opercularis, 45-Pars triangularis)
Superior frontal sulcus · Inferior frontal sulcus
Precentral gyrus · Precentral sulcus
Superior frontal gyrus (4m, 6m) · Medial frontal gyrus (8m, 9m)
Paraterminální gyrus/Paračichová oblast (12) · Rovný gyrus (11m) · Orbitální gyri/Orbitofrontální kůra (10m, 11m, 12) · Ventromediální prefrontální kůra (10m) · Subkallosální oblast (25)
Olfactory sulcus · Orbital sulci
Paracentral lobule (4) · Paracentral sulcus
Primární motorická kůra (4) · Předmotorická kůra (6) · Doplňková motorická oblast (6) · Pole čelního oka (8)
Superior parietal lobule (5l, 7l) · Inferior parietal lobule (40-Supramarginal gyrus, 39-Angular gyrus) · Parietal operculum (43)
Paracentrální lalok (1m, 2m, 3m, 5m) · Precuneus (7m)
Postcentral gyrus/primary somatosensory cortex (1 · 2 · 3) · Secondary somatosensory cortex (5) · Posterior parietal cortex (7)
Okcipitální pól mozku · Laterální okcipitální gyrus (18, 19) · Lunate sulcus · Transverse occipital sulcus
Primární zraková kůra (17) · Cuneus · Lingual gyrusCalcarine fissure
Příčný temporální gyrus/Primární sluchová kůra (41, 42) · Nadřízený temporální gyrus (38, 22/Wernickeho oblast) · Střední temporální gyrus (21) · Podřízený temporální gyrus (20)
Superior temporal sulcus · Inferior temporal sulcus
Fusiformní gyrus (37) Mediální spánkový lalok (27 · 28 · 34 · 35 · 36)
Centrální (frontální+parietální) · Laterální (frontální+parietální+temporální) · Parieto-okcipitální · Preokcipitální zářez
Medial longitudinal · Cingulate (frontal+cingulate) · Collateral (temporal+occipital) · Callosal sulcus
přední (Entorhinal cortex, Perirhinal cortex) · Posterior parahippocampal gyrus · Prepyriform area
Podgenní plocha (25) · Anterior cingulate (24, 32, 33) · Posterior cingulate (23, 31)
Isthmus cingulate gyrus: Retrospleniální kůra (26, 29, 30)
Hippocampal sulcus · Fimbria hippocampus · Dentate gyrus · Rhinal sulcus
Suprakallozální gyrus · Uncus
Dlouhý gyrus inzulínu · Krátký gyri inzulínu · Kruhový sulcus inzulínu
Operculum · póly mozkových hemisfér
anat (n/s/m/p/4/e/b/d/c/a/f/l/g)/phys/devp
noco (m/d/e/h/v/s)/cong/tumr, sysi/epon, injr
proc, lék (N1A/2AB/C/3/4/7A/B/C/D)
1°: Pacinian corpuscle/Meissnerova corpuscle → Gracile fasciculus/Cuneate fasciculus → Gracile nucleus/Cuneate nucleus
2°: → senzorická decussation/arcuate vlákna (Posterior external arcuate vlákna, Internal arcuate vlákna) → Medial lemniscus/Trigeminal lemniscus → Thalamus (VPL, VPM)
3°: → Zadní končetina vnitřní kapsle → Zadní centrální gyrus
1° (Volné nervové zakončení → A delta vlákno) → 2° (Anterior white commissure → Laterální a Anterior Spinothalamic tract → Spinal lemniscus → VPL Thalamus) → 3° (Postcentral gyrus) → 4° (Posterior parietal cortex)
2° (Spinotektální trakt → Superior colliculus of Midbrain tectum)
1° (nervové vlákno skupiny C → Spinoreticular tract → Reticular formation) → 2° (MD Thalamus) → 3° (Cingulate cortex)
flexi: Primární motorická kůra mozková → Zadní končetina vnitřní kapsle → Decussace pyramid → Kortikosférický trakt (Laterální, Přední) → Neuromuskulární spojení
flexi: Primární motorická kůra → Genu vnitřní kapsle → Kortikobulbarový trakt → Motorické jádro obličeje → Obličejové svaly
flexion: Červené jádro → Rubrospinální trakt
rozšíření: Vestibulocerebellum → Vestibulární jádra → Vestibulospinální trakt
rozšíření: Vestibulocerebellum → Retikulární formace → Retikulární trakt
Midbrain tectum → Tektospinální trakt → svaly krku
přímá: 1° (Motor cortex → Striatum) → 2° (GPi) → 3° (Lenticular fasciculus/Ansa lenticularis → Thalamic fasciculus → VL of Thalamus) → 4° (Thalamocortical radiations → Supplementary motor area) → 5° (Motor cortex)
nepřímý: 1° (Motor cortex → Striatum) → 2° (GPe) → 3° (Subthalamic fasciculus → Subthalamic nucleus) → 4° (Subthalamic fasciculus → GPi) → 5° (Lenticular fasciculus/Ansa lenticularis → Thalamic fasciculus → VL of Thalamus) → 6° (Thalamocortical radiations → Supplementary motor area) → 7° (Motor cortex)
nigrostriatální dráha: Pars compacta → Striatum
Vestibulární jádro → Vestibulocerebellární trakt → ICP → Cerebellum → Granulovaná buňka
Pontinová jádra → Pontocerebellární vlákna → MCP → Hluboká mozkomíšní jádra → Granulovaná buňka
Nižší jádro olivary → Olivocerebellární trakt → ICP → Polokoule → Purkyňova buňka → Hluboká jádra mozečku
Dentate nucleus in Lateral hemisphere/pontocerebellum → SCP → Dentatothalamic tract → Thalamus (VL) → Motor cortex
Interposed nucleus in Intermediate hemisphere/spinocerebellum → SCP → Reticular formation, or → Cerebellothalamic tract → Red nucleus → Thalamus (VL) → Motor cortex
Fastigiální jádro ve Flocculonodular lobe/vestibulocerebellum → Vestibulocerebellar tract → Vestibulární jádro
dolní končetina → 1° (svalová vřetena → DRG) → 2° (zadní hrudní jádro → Dorsální/zadní spinocerebellární trakt → ICP → Cerebelární vermis)
horní končetina → 1° (svalová vřetena → DRG) → 2° (Příslušenství cuneate nucleus → Cuneocerebellar tract → ICP → Přední lalok mozečku)
dolní končetina → 1° (orgán Golgiho šlachy) → 2° (Ventrální/přední spinocerebellární trakt→ SCP → Cerebelární vermis)
horní končetina → 1° (orgán Golgiho šlachy) → 2° (Rostral spinocerebellar tract → ICP → Cerebellum)
anat (n/s/m/p/4/e/b/d/c/a/f/l/g)/phys/devp
noco (m/d/e/h/v/s)/cong/tumr, sysi/epon, injr
proc, lék (N1A/2AB/C/3/4/7A/B/C/D)
anat(h/r/t/c/b/l/s/a)/phys(r)/devp/prot/nttr/nttm/ntrp
noco/auto/cong/tumr, sysi/epon, injr