Povinnost varovat je pojem, který v právu občanskoprávních deliktů vzniká za řady okolností, kdy jedna strana bude činěna odpovědnou za újmu způsobenou jiné straně, pokud měla strana možnost varovat druhou stranu před nebezpečím a neučinila tak.
V klinické psychologické praxi ve Spojených státech se povinnost varovat vztahuje na případy, kdy je klient/pacient nebezpečný pro ostatní a identifikoval(a) cílovou osobu(y). V těchto situacích musí klinik porušit mlčenlivost, aby identifikovanou oběť/třetí stranu varoval před bezprostředním nebezpečím. Kromě toho může klinik varovat místní policejní orgány a informovat je o tom, co se může nakonec stát. Povinnost varovat vznikla ze dvou rozsudků (1974 a 1976) kalifornského nejvyššího soudu v případu Tarasoff versus Regents z Kalifornské univerzity. Právní spor byl zahájen Tarasoffovou rodinou poté, co jejich dcera, Tatiana Tarasoffová, byla zavražděna Prosenjitem Poddarem, který byl v psychologické péči v univerzitním poradenském centru.
Uplatnění povinnosti varovat zákony staví kliniky do nelehké situace porušení jiného zákona, a to mlčenlivosti. Má-li však klinik důvodné podezření, co se může stát, je chráněn před trestním stíháním.
Povinnost varovat vzniká také v případech odpovědnosti za vady výrobků, kde jsou výrobci přísně odpovědní za újmy způsobené nebezpečím spojeným s používáním jejich výrobků. V zájmu ochrany spotřebitele musí věnovat pozornost uvádění výstražných štítků atd.