protanopie) je mírná vada barevného vidění, při které změněná spektrální citlivost červených retinálních receptorů (blíže k odezvě zelených receptorů) vede ke špatné červeno-zelené odstínové diskriminaci. Kvůli abnormalitě ve vizuálním pigmentu, který absorbuje světlo dlouhých vln, chybí subjektům citlivé sítnicové kužely dlouhé vlnové délky, takže osoby s tímto onemocněním nejsou schopny rozlišovat mezi barvami v zeleno-žluto-červené části spektra.
Protanomálie forma barvosleposti je název pro klinický stav, který vzniká formou této vady
U protanopu je jas červené, oranžové a žluté ve srovnání s normálem výrazně snížen. Toto stmívání může být tak výrazné, že červená může být zaměněna s černou nebo tmavě šedou a červené semafory se mohou jevit jako zhasnuté. Mohou se naučit rozlišovat červenou od žluté především na základě jejich zdánlivého jasu nebo světlosti, nikoli na základě jakéhokoli znatelného rozdílu odstínů. Fialová, levandulová a fialová jsou nerozeznatelné od různých odstínů modré, protože jejich načervenalé složky jsou tak ztlumené, že jsou neviditelné. Například růžové květy, odrážející červené i modré světlo, se mohou jevit pro protanop právě modré. Bylo nalezeno jen velmi málo lidí, kteří mají jedno normální oko a jedno protanopické oko. Tyto jednostranné dichromaty hlásí, že pouze s otevřeným protanopickým okem vidí vlnové délky kratší než neutrální bod jako modrou a ty delší než žlutou. Jedná se o vzácnou formu barevné slepoty.
Je dědičná, spojená s pohlavím a vyskytuje se u 1% mužů.[1]
Protanopia a její deriváty pocházejí z řeckého ‚protos‘ (první), vztahující se k první ze základních barev – červené, zelené a modré *’anomalos‘ (nerovnoměrný nebo nekonzistentní tvar ‚an-‚ (bez) = ‚homalos‘ (dokonce)[2]