Syndrom králíka

Rabbitův syndrom je vzácná forma extrapyramidového nežádoucího účinku antipsychotik, při níž se periorální třes objevuje s frekvencí 5 Hz. Rabbitův syndrom je charakterizován mimovolními, jemnými, rytmickými pohyby úst podél vertikální roviny, bez zapojení jazyka. Obvykle se objevuje po letech farmakoterapie a je výraznější u vysoce účinných léků, jako je haloperidol, flufenazin a pimozid. Nízký výskyt je také u thioridazinu, klozapinu, olanzapinu, aripiprazolu a nízkých dávek risperidonu.

Králičí syndrom lze léčit anticholinergními léky. Obvykle vymizí během několika dnů léčby, ale může se znovu objevit po ukončení anticholinergní léčby. Další léčebnou strategií je převedení pacienta na atypické antipsychotikum s vysokým anticholinergním účinkem.

Doporučujeme:  Působení léků