Verdikt o ptáku Dodo

Verdikt ptáka Dodo je fráze, která se někdy používá při hodnocení různých technik používaných v psychoterapii.

Psychologický význam

„Všichni vyhráli a všichni musí mít ceny.“

V knize Lewise Carrolla Alenčina dobrodružství v říši divů (1865) se v určitém okamžiku řada postav namočí. Aby se osušily, rozhodne se Dodo vyhlásit soutěž. Všichni měli běhat kolem jezera, dokud nebudou suchí. Nikdo se nestaral o to, aby změřil, jak daleko která osoba běžela, ani jak dlouho. Když se Dodo zeptali, kdo vyhrál, dlouho přemýšlel a pak řekl: „Vyhráli všichni a všichni musí mít ceny.“ Dodo se tedy rozhodl, že vyhraje.

V psychologické literatuře Saul Rosenzweig (1936) použil toto slovní spojení jako „verdikt ptáka Dodo“ a v pozdější literatuře se na něj hojně odkazuje jako na důsledek teorie „společných faktorů“. Jedná se o teorii, podle níž specifické techniky, které se uplatňují v různých typech a školách psychoterapie, slouží jen velmi omezenému účelu (např. společnému mýtu, kterému lze věřit) a většina pozitivního účinku, kterého se psychoterapií dosáhne, je způsobena faktory, které mají tyto školy společné, konkrétně terapeutickým účinkem vztahu s terapeutem, který je vřelý, uctivý a přátelský. Metaanalýzy Luborského (2002) ukazují, že velikost účinku, kterou lze připsat konkrétním terapeutickým technikám, je pouze 0,2. Proto jsou všechny terapie považovány za rovnocenné a „všechny musí mít cenu“.

Na druhou stranu vědci, kteří věří v empiricky podporované terapie (EST), tvrdí, že to není spravedlivý obraz věcí. Kromě mnoha jiných například Chambless (2002) podporuje hnutí EST, protože existuje mnoho důkazů, že konkrétní terapie pomáhají „konkrétním lidem v konkrétních situacích s konkrétními problémy“. Významnost čísla 0,2 je pak artefaktem nesmyslného seskupování problémů a terapií. Chambless by řekl, že Dodo je vyhynulý, a to navždy.

Doporučujeme:  Hypotetická konstrukce

„Verdikt ptáka Dodo“ je důležitý zejména proto, že tvůrci politik musí rozhodnout o užitečnosti investic do rozmanitosti existujících psychoterapií. Tato debata je od svého znovuobjevení v roce 1975, kdy vyšla publikace Lestera Luborského, velmi bouřlivá. V závislosti na tom, jaký bude výsledek této debaty, je v sázce mnoho pracovních míst a také zdravotní péče pro mnoho jednotlivců.