Závislost na opioidech je lékařská diagnóza charakterizovaná neschopností jedince přestat užívat opioidy (morfin/heroin, kodein, oxykodon, hydrokodon atd.), i když je to objektivně v jeho nejlepším zájmu. V roce 1964 expertní výbor WHO pro drogovou závislost zavedl „závislost“ jako „shluk fyziologických, behaviorálních a kognitivních jevů proměnlivé intenzity, ve kterém má užívání psychoaktivní drogy (nebo drog) vysokou prioritu. Nezbytnými popisnými charakteristikami jsou zaujetí touhou po získání a užívání drogy a trvalé vyhledávání drog. Determinanty a problematické důsledky drogové závislosti mohou být biologické, psychologické nebo sociální a obvykle se vzájemně ovlivňují“. Základní koncept definice „drogové závislosti“ WHO vyžaduje přítomnost silné touhy nebo pocitu nutkání drogu užívat; a klinické pokyny WHO a DSM-IV-TR pro jednoznačnou diagnózu „závislosti“ vyžadují, aby byly zaznamenány nebo vykázány tři nebo více z následujících šesti charakteristických znaků:
Studie ukazují, že většina pacientů závislých na opioidech trpí nejméně jednou závažnou psychiatrickou komorbiditou. Vzhledem k tomu, že opioidy používané v terapii bolesti zřídka způsobují některý z těchto stavů, předpokládá se, že existovaly před vznikem závislosti. Je známo, že opioidy mají silné antidepresivní, anxiolytické a antipsychotické účinky, a proto se závislost na opioidech často vyvíjí v důsledku samoléčby.
Materiál používaný pro intravenózní injekci opiátů
Některé studie dále naznačují trvalou dysregulaci endogenního systému opioidních receptorů po chronické expozici opiátům. Nedávná studie ukázala, že zvýšení BDNF, neurotrofického faktoru odvozeného z mozku, ve ventrální tegmentální oblasti (VTA) u potkanů může způsobit, že u potkanů naivních opiátům se začne projevovat chování závislé na opiátech, včetně abstinenčního a vyhledávacího chování. Bylo prokázáno, že když osoba naivní opiátům začne užívat opiáty v hladinách vyvolávajících euforii, dochází ke stejnému zvýšení BDNF.
Jiná nedávná studie dospěla k závěru, že prokázala „přímou souvislost mezi morfinovou abstinencí a depresivními příznaky“ a předpokládá, „že serotoninová dysfunkce představuje hlavní mechanismus přispívající k poruchám nálady v opiátové abstinenci“.
Na základě těchto pokynů byl sestaven Walid-Robinsonův dotazník závislosti na opioidech (WROD). Podle pozičních dokumentů o léčbě závislosti na opioidech zveřejněných Úřadem OSN pro drogy a kriminalitu a Světovou zdravotnickou organizací by poskytovatelé péče neměli zaměňovat závislost na opioidech se slabostí charakteru nebo vůle. Samotná detoxikace tedy nepředstavuje adekvátní léčbu.
Příznaky vysazení opiátů zahrnují mimo jiné:
Dalšími vzácnými, ale závažnějšími příznaky jsou srdeční arytmie, cévní mozkové příhody, záchvaty, dehydratace a pokusy o sebevraždu.
V závislosti na množství, typu, frekvenci a délce užívání opioidů trvají fyzické abstinenční příznaky již osmačtyřicet až dvaasedmdesát hodin (u krátkodobě působících opioidů, jako je hydromorfon [Dilaudid] a oxykodon, po krátké době užívání nižších dávek) a až třicet až šedesát dní u dlouhodobě působících opioidů, jako je buprenorfin, respektive metadon, po prodlouženém užívání vysokých dávek. Pokud jsou dlouhodobě působící opioidy, jako je metadon (metadonóza, fysepton) nebo buprenorfin (Suboxon [buprenorfin v poměru 4:1 k naloxonu] a Subutex [jednosložkový buprenorfin]) užívány po delší dobu, mohou fyzické abstinenční příznaky trvat až šest týdnů. Tento počáteční abstinenční příznak je charakterizován tím, že tělo znovu získá fyzickou homeostázu.
Závislost na opioidech je komplexní zdravotní stav, který často vyžaduje dlouhodobou léčbu a péči. Léčba závislosti na opioidech je důležitá pro snížení jejích zdravotních a sociálních důsledků a pro zlepšení pohody a společenského fungování postižených osob. Hlavními cíli léčby a rehabilitace osob se závislostí na opioidech je snížení závislosti na nedovolených drogách; snížení nemocnosti a úmrtnosti způsobené užíváním nedovolených opioidů nebo spojené s jejich užíváním, jako jsou infekční nemoci; zlepšení fyzického a psychického zdraví; omezení kriminálního chování; usnadnění opětovného začlenění do pracovního a vzdělávacího systému a zlepšení společenského fungování. Konečné dosažení stavu bez drog je ideálním a konečným cílem, ale to bohužel není proveditelné pro všechny osoby se závislostí na opioidech, zejména v krátkodobém horizontu.
Vzhledem k tomu, že žádná jednotlivá léčba není účinná pro všechny jedince se závislostí na opioidech, jsou zapotřebí různé možnosti léčby, včetně psychosociálních přístupů a farmakologické léčby.
Relaps po samotné detoxikaci je extrémně častý, a proto detoxikace zřídkakdy představuje adekvátní léčbu závislosti na látce sama o sobě. Je však prvním krokem pro mnoho forem dlouhodobější léčby založené na abstinenci. Detoxikace s následnou léčbou orientovanou na abstinenci i substituční udržovací léčba jsou základními složkami efektivního léčebného systému pro osoby se závislostí na opioidech.
MMT (Methadone Maintenance Treatment), forma opioidní substituční léčby, snižuje a/nebo eliminuje užívání nedovolených opiátů, kriminalitu spojenou s užíváním opiátů, a umožňuje pacientům zlepšit jejich zdravotní stav a sociální produktivitu. Zápis do metadonové udržovací léčby má navíc potenciál snížit přenos infekčních onemocnění spojených s injekcemi opiátů, jako je hepatitida a HIV. Základními účinky metadonové udržovací léčby jsou zmírnění narkotické touhy, potlačení abstinenčního syndromu a zablokování euforických účinků spojených s opiáty. Bylo zjištěno, že metadonová udržovací léčba je z lékařského hlediska bezpečná a není sedativní. Je také indikována u těhotných žen závislých na opiátech.
Podjazykové přípravky obsahující buprenorfin se často používají při léčbě závislosti na opioidech (tedy závislosti na heroinu, oxykodonu, hydrokodonu, morfinu, oxymorfonu, fentanylu nebo jiných opioidech). Přípravky Suboxone a Subutex byly schváleny pro tuto indikaci Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv Spojených států v říjnu 2002. To bylo možné pouze díky zákonu o léčbě drogové závislosti z roku 2000, který zrušil sérii rozsudků Nejvyššího soudu z let 1914-1920, které shledaly, že udržovací a detoxikační léčba není formou lékařské léčby.[citace nutná] Ačkoli rozsudky měly sílu právního precedentu před rokem 2000, je pravděpodobné, že nebyly zamýšleným výkladem zákonů schválených původně kongresem.[citace nutná]
Ve Švýcarsku, Německu, Nizozemsku a Velké Británii jsou dlouhodobí injekční uživatelé drog, kteří nemají prospěch z metadonu a dalších možností léčby, léčeni čistým injekčním diamorfinem, který je podáván dvakrát denně pod dohledem zdravotnického personálu. U této skupiny pacientů se ukázalo, že léčba diamorfinem je lepší ve zlepšení jejich sociální a zdravotní situace. Studie ukazují, že i po letech bezdomovectví a kriminality a navzdory těžkým komorbiditám najde přibližně polovina pacientů během prvního roku léčby zaměstnání.
Experimentální léčba[nutná citace]
SID (Substance intoxication/Drug overdose, Withdrawal, Substance-induced psychosis) · SUD (Substance abuse, Physical dependence/Substance dependence)
SID (Alkoholová intoxikace/akutní, Alkoholová abstinence, Delirium tremens, Alkoholická halucinoza, Korsakoffův syndrom) · Alkoholismus/SUD (Alkoholová závislost, Alkoholová závislost)
SID (předávkování opioidy) · SUD (závislost na opioidech)
SID (krátkodobé účinky konopí, vysazení konopí) · SUD (závislost na konopí)
SID (kokainová intoxikace) · SUD (kokainová závislost)
SID (Stimulační psychóza) · SUD (Amfetaminová závislost) · Zdravotní účinky kofeinu (Kofeinem indukovaná porucha spánku)
SID (halucinogenní přetrvávající porucha vnímání)
SID (otrava nikotinem, vysazení nikotinu)
Zneužívání inhalátorů: Toluenová toxicita
dsrd (o, p, m, p, a, d, s), sysi/epon, spvo
proc (eval/thrp), lék (N5A/5B/5C/6A/6B/6D)