O možných souvislostech mezi spánkem a učením u člověka se objevilo mnoho konkurenčních teorií. Podle jedné z nich spánek konsoliduje a optimalizuje uspořádání vzpomínek, ačkoli nedávné důkazy naznačují, že se to může týkat pouze implicitních procedurálních vzpomínek.
Oblíbená rčení jako „vyspat se na to“ nebo „poradit se s polštářem“ odrážejí představu, že přetvořené vzpomínky vytvářejí ráno nové tvůrčí asociace a že výkonnost se často zlepšuje po časovém intervalu, který zahrnuje spánek.
Mnoho studií prokazuje, že zdravý spánek přináší výrazné zvýšení výkonu závislého na učení. Zdravý spánek musí zahrnovat vhodné pořadí a poměr fází NREM a REM, které hrají v procesu konsolidace-optimalizace paměti odlišnou roli. Při učení motorických dovedností může být interval spánku kritický pro vyjádření nárůstu výkonnosti; bez spánku bude tento nárůst opožděn (Korman et al., 2003). Několik studií však ukazuje, že za určitých podmínek může čas po tréninku i bez spánku stačit k dosažení významného zvýšení výkonnosti (Roth Ari-Even et al., 2005).
V jedné studii bylo prokázáno, že spánek prospívá procedurálním vzpomínkám (Walker et al., 2002, citováno v Walker, 2009). Subjekty byly testovány pomocí úlohy ťukání, kdy prsty ťukaly na klávesnici určitou sekvenci čísel, a jejich výkony byly měřeny podle přesnosti a rychlosti. Tato úloha poklepávání prstem byla použita k simulaci učení se motorické dovednosti. První skupina byla testována, o 12 hodin později byla testována znovu, když byla vzhůru, a nakonec byla testována o dalších 12 hodin později s přestávkou na spánek. Druhá skupina byla testována, o 12 hodin později byla znovu testována, přičemž mezitím spala, a poté byla znovu testována o 12 hodin později, když byla vzhůru. Výsledky ukázaly, že u obou skupin došlo po 12 hodinách bdění pouze k mírnému zlepšení, ale po spánku u každé skupiny došlo k výraznému zvýšení výkonu. Tato studie podává důkaz, že spánek je významným faktorem při upevňování procedurálních vzpomínek na motorické dovednosti.
Bylo prokázáno, že spánek prospívá také deklarativní paměti, ale ne tak jako procedurální paměti. Byla provedena studie, v níž se pokusné osoby učily dvojice slov, a výsledky ukázaly, že spánek nejen zabraňuje rozpadu paměti, ale také aktivně fixuje deklarativní vzpomínky (Ellenbogen et al., 2006, citováno v Walker, 2009). Dvě skupiny se učily dvojice slov, poté buď spaly, nebo zůstaly vzhůru a byly znovu testovány. Další dvě skupiny postupovaly stejně, jen se těsně před opakovaným testováním naučily také interferenční dvojice, aby se pokusily narušit dříve naučené dvojice slov. Výsledky ukázaly, že spánek do jisté míry pomohl při udržení asociací slovních dvojic, zatímco proti interferenčním dvojicím spánek pomohl výrazně.
Studie také zjistila, že po spánku dochází ke zvýšenému vhledu, tedy k náhlému získání explicitních znalostí. Během spánku tedy dochází k restrukturalizaci reprezentace nových vzpomínek.
Studie z roku 2010 zjistila, že odpolední spánek zvyšuje schopnost učení.
Spánek ve vztahu ke škole
Spánek přímo souvisí se známkami žáků. Každý čtvrtý americký středoškolák přiznává, že alespoň jednou týdně usne ve třídě. Výsledky následně ukázaly, že ti, kteří spí méně, mají špatné výsledky. Ve Spojených státech je nedostatek spánku u studentů běžný, protože téměř všechny školy začínají brzy ráno a mnozí z těchto studentů se buď rozhodnou zůstat vzhůru dlouho do noci, nebo nemohou jinak kvůli syndromu opožděné fáze spánku: [Jak odkazovat a odkazovat na shrnutí nebo text] Výsledkem je, že studenti, kteří by měli spát 8,5 až 9,25 hodiny, spí pouze 7 hodin. Možná právě kvůli této spánkové deprivaci se jim snižují známky a zhoršuje se jejich soustředění. (Roth Ari-Even a kol., 2005).
V důsledku studií, které ukázaly vliv spánkové deprivace na známky a rozdílný spánkový režim dospívajících, změnila v roce 2006 jedna škola na Novém Zélandu začátek vyučování na 10:30, aby umožnila studentům dodržovat rozvrh, který by jim umožnil více spánku. Podobně se jedna střední škola v Kodani zavázala, že poskytne alespoň jednu třídu ročně pro studenty, kteří budou začínat v 10:00 nebo později.
Teorie jiných badatelů o dalších funkcích spánku se značně liší. Jednou ze starších myšlenek je teorie zachování energie. Jiné tvrdí, že spánek REM je potřebný k „osvěžení“ mozku po fázi NREM nebo že spánek REM je nutný k zabránění stagnace tekutin v oku. (Roth Ari-Even a kol., 2005).
Spánek s rychlými pohyby očí – Spánek bez rychlých pohybů očí – Spánek s pomalými vlnami – Spánek s vlnami beta – Spánek s vlnami delta – Spánek s vlnami gama – Spánek s vlnami theta
Syndrom pokročilé spánkové fáze – Automatické chování – Porucha cirkadiánního rytmu spánku – Syndrom opožděné spánkové fáze – Dyssomnie – Hypersomnie – Insomnie – Narkolepsie – Noční děs – Nokturie – Noční myoklonus – Syndrom nepřetržitého spánku a bdění – Ondinova kletba – Parasomnie – Spánková apnoe – Spánková deprivace – Spavá nemoc – Spavá nemoc – Náměsíčnost – Náměsíčnost
Stavy vědomí -Sen – Obsah snu – Syndrom explodující hlavy – Falešné probuzení – Hypnagogie – Hypnické trhnutí – Lucidní sen – Noční můra – Noční emise – Spánková paralýza – Somnolence -.
Chronotyp – Léčba elektrospánku – Hypnotika – Zdřímnutí – Jet lag – Ukolébavka – Polyfázový spánek – Segmentovaný spánek – Siesta – Spánek a učení – Spánkový dluh – Spánková setrvačnost – Nástup spánku – Léčba spánku – Cyklus bdění – Chrápání