Interpretační fenomenologická analýza (IPA) je přístup k psychologickému kvalitativnímu výzkumu s idiografickým zaměřením, což znamená, že si klade za cíl nabídnout vhled do toho, jak daná osoba v daném kontextu dává danému jevu smysl. Obvykle se tyto jevy vztahují k prožitkům určitého osobního významu – například k významným životním událostem nebo k rozvoji důležitého vztahu. Má svůj teoretický původ ve fenomenologii a hermeneutice a často jsou citovány klíčové myšlenky od Husserla, Heideggera a Merleau-Pontyho . IPA je jedním z několika přístupů ke kvalitativní, fenomenologické psychologii.
Studie NPP někdy zahrnují důkladné zkoumání zkušeností a smysluplných činností pouze jednoho účastníka. Někdy mohou čerpat z účtů malého počtu osob (obvykle ne více než 15). V obou případech jsou účastníci vybíráni účelově (protože mohou nabídnout smysluplný pohled na dané téma) a obvykle dochází k pokusu o vytvoření přiměřeně homogenního vzorku. Pokročilejší návrhy studií NPP mohou shromažďovat vzorky, které nabízejí více pohledů na sdílenou zkušenost (např. manželé a manželky, psychiatři a pacienti), nebo mohou shromažďovat účty za určité období, aby vypracovaly panelovou analýzu.
V IPA výzkumníci shromažďují kvalitativní data od účastníků výzkumu pomocí jedné z řady technik, jako je rozhovor, deníky nebo cílová skupina. Obvykle se k nim přistupuje z pozice pružného a otevřeného dotazování a tazatel zaujme postoj, který je zvědavý a usnadňující (spíše než řekněme vyzývavý a tázavý). IPA obvykle vyžaduje osobně výrazné popisy s určitou bohatostí a hloubkou a vyžaduje, aby tyto popisy byly zachyceny tak, aby výzkumník mohl pracovat s podrobným doslovným přepisem.
Shromažďování dat nemá za cíl testovat hypotézy a tento postoj je v analýze dat zachován. Analytik se zamýšlí nad svými vlastními předsudky o datech a pokouší se je pozastavit, aby se mohl soustředit na uchopení zážitkového světa účastníka výzkumu. Přepisy jsou kódovány značně podrobně, přičemž zaměření se přesouvá tam a zpět od klíčových tvrzení partikantu k výkladu významu těchto tvrzení výzkumníkem. Hermeneutický postoj IPA je postojem bádání a vytváření smyslu, a tak se analytik pokouší dávat smysl pokusům účastníka dávat smysl jeho vlastním zkušenostem. Lze tedy použít IPA, pokud má člověk výzkumnou otázku, jejímž cílem je pochopit, jaká je daná zkušenost (fenomenologie) a jak ji někdo dává smysl (interpretace).
Stejně jako u Grounded Theory je tato práce z velké části induktivní a „zdola nahoru“ a není řízena teorií. Studie IPA však často spojují své analýzy s širšími teoretickými kontexty a IPA lze použít jako metodu pro zkoumání zkušenostní relevance nebo přiměřenosti dané teorie. Na rozdíl od kvantitativních metod IPA podporuje otevřený dialog mezi výzkumným pracovníkem a účastníky, a může proto vést k nepředvídaným odpovědím, včetně nového pohledu na výzkumnou otázku.
Co bych měl hledat ve studii NPP?
V rámci NPP je dobrou analýzou taková analýza, která vyvažuje fenomenologický popis s pronikavou interpretací a která tyto interpretace ukotvuje v účtech účastníků. Je také pravděpodobné, že si zachová idiografické zaměření (aby se neztratily konkrétní variace) a bude se pečlivě zaměřovat na význam (spíše než řekněme na kauzální vztahy). Pro odhad věrohodnosti a přenositelnosti studie NPP je rovněž zásadní míra transparentnosti (kontextová podrobnost o vzorku, jasné vylíčení procesu, adekvátní komentář k údajům, klíčové body ilustrované doslovnými citacemi). Důvěru čtenáře pravděpodobně zvýší také zapojení do problematiky důvěryhodnosti (například křížové validace, kooperativní šetření, nezávislý audit nebo triangulace).
IPA vykazuje rostoucí popularitu mezi psychology, zejména těmi, kteří pracují v aplikované psychologii.