Aktivní vybavování je princip efektivního učení, který říká, že v procesu učení musíme aktivně stimulovat paměť. Je opakem pasivního opakování, při němž se učební látka zpracovává pasivně (např. čtením, sledováním apod.).
Když například čtete text o Georgi Washingtonovi, jedná se o pasivní hodnocení.
Pokud odpovíte na otázku „Kdo byl prvním prezidentem USA?“, aktivně si vzpomenete.
Aktivní vybavování je mnohonásobně účinnější při upevňování dlouhodobé paměti. Proto pouhé čtení studijních poznámek před zkouškou pravděpodobně nezanechá dlouhodobou paměťovou stopu. Na druhou stranu, pokud požádáte kolegu, aby vás vyzkoušel ze stejné látky, budou výsledky z dlouhodobého hlediska lepší. Případně můžete využít také kvízy nebo otázky s výběrem odpovědi, pokud jsou k dispozici.
Vzhledem k tomu, že naše vybavování vzpomínek může být ovlivněno jejich umístěním v sekvenci otázek autotestu, může být výhodné náhodně měnit pořadí těchto otázek. To lze provést například tak, že otázky a odpovědi vložíte do tabulky a seřadíte je podle hodnot vytvořených náhodnou funkcí. Ke stimulaci aktivního zapamatování se ve výuce často používají také flashkarty.
Právě na začátku učební úlohy musí být úkoly aktivního zapamatování nejčastější, aby si žák učivo zapamatoval. Jakmile se vytvoří dlouhodobá paměť, může se míra testování snížit. Uvědomění si této skutečnosti může napomoci efektivnímu učení.
Další informace o zlepšování paměti naleznete v části Mnemotechniky.