chemický název:
Tetrahydro-6,6,9-trimethyl-3-pentyl-6H-dibenzo
[b,d]pyran-1-ol
Rostlinu konopí lze usušit nebo jinak zpracovat a získat tak produkty obsahující velké koncentrace sloučenin, které mají při konzumaci psychoaktivní a léčivé účinky, obvykle kouřením nebo konzumací. Konopí (nazývané také marihuana) se pro léčebné a psychoaktivní účinky používá již tisíce let. V průběhu 20. století došlo k masivnímu rozmachu užívání konopí jako psychoaktivní látky, většinou pro rekreační účely, ale do jisté míry i pro účely náboženské. Držení, užívání nebo prodej psychoaktivních produktů z konopí se na počátku 20. století stalo v mnoha částech světa nezákonným a zůstává tomu tak dodnes.
Detailní obrázek semínka konopí
Konopí bylo jako léčivá a psychoaktivní látka známo již od rané historie a užívalo se nepřetržitě po celém světě, obvykle bez stigmatizace, až do poloviny 20. století, kdy se především pod vedením novinového barona Williama Randolpha Hearsta a Spojených států amerických stále více rozšiřovala prohibice.
Konopí znali také Skythové a Thrákové/Dákové (předkové dnešních Východoevropanů), jejichž šamani (kapnobatai – „ti, kteří chodí po dýmu/oblacích“) pálili květy konopí, aby si navodili trans. S účinky konopného kouře je spojován také Dionýsův kult, který pravděpodobně vznikl v Thrákii.
Nejznámějšími uživateli konopí však byli starověcí hinduisté. V sanskrtu se mu říkalo „ganjika“ (v moderních indických jazycích „ganja“). Podle legendy Šiva, destruktivní aspekt hinduistické trojice, řekl svým žákům, aby rostlinu konopí používali všemi možnými způsoby. S konopím byla někdy ztotožňována starověká droga soma, zmiňovaná ve védách jako posvátný omamný halucinogen. Byla však také ztotožněna s řadou rostlin a houbou Amanita muscaria.
Pod názvem cannabis pomohli lékaři 19. století dostat tuto bylinu (obvykle ve formě tinktury) do povědomí moderních anglicky mluvících lidí. Známé je, že se používalo k léčbě menstruačních bolestí královny Viktorie a bylo k dostání v obchodech v USA. Koncem 19. století začalo její léčebné využití upadat, protože ji nahradily jiné léky, například aspirin.
Název marihuana (mexicky španělsky marihuana, mariguana) je spojován téměř výhradně s drogovým potenciálem této byliny. Termín marihuana je dnes v angličtině dobře známý jako název pro drogový materiál, a to především díky snahám amerických zastánců drogové prohibice ve 20. a 30. letech 20. století, kteří záměrně používali mexický název pro konopí, aby poštvali obyvatelstvo proti myšlence, že by mělo být legální.
Ačkoli se konopí pro své psychoaktivní účinky užívá již od starověku, ve Spojených státech se poprvé stalo známým až v době jazzové hudební scény na konci 20. a ve 30. letech 20. století. Jedním z jeho nejvýznamnějších a celoživotních vyznavačů se stal Louis Armstrong. Oblíbená byla také na bluesové scéně a konopí se stalo významnou součástí kontrakultury 60. let.
V současné době je v Americe 11 států, které poskytují určitou právní ochranu pacientům, kteří užívají marihuanu se souhlasem nebo na doporučení lékaře. Nedávno se jedenáctým státem, který přijal zákon o léčebné marihuaně, stal Rhode Island. Zdá se, že tolerance k této droze roste i v jiných než lékařských ohledech. Například v současné době je ve státě Oregon držení méně než jedné unce marihuany pro osobní potřebu dospělou osobou považováno za přestupek, nikoli za trestný čin; trestá se pouhou pokutou. Podobnou legislativu mají i různá jednotlivá města po celých Spojených státech. Žádná z těchto ochran však uživatele nechrání před federálním stíháním.
1. listopadu 2005 schválilo město Denver v Coloradu v poměru 53 % ku 46 % legalizaci držení až jedné unce marihuany pro dospělé starší 21 let.
2. prosince 2005 představila široká koalice politických stran v nizozemském Amsterdamu pilotní program, který umožní zemědělcům legálně pěstovat marihuanu. V současné podobě mohou určené kavárny prodávat konopí, ale musí být zásobovány podzemními pěstírnami.
Dne 16. února 2006 přinesl Herald News Online zprávu, že Společný výbor pro duševní zdraví a zneužívání návykových látek při Massachusettském generálním soudu hlasoval 6:1 pro návrh zákona, který by dekriminalizoval držení až jedné unce marihuany. Namísto trestního obvinění by pachatelům hrozila občanskoprávní pokuta ve výši 250 dolarů.
Konopí stále roste divoce na mnoha místech po celém světě, přičemž nejvýznamnějším druhem je Cannabis sativa, které bylo nalezeno divoce rostoucí na místech, jako je Kyrgyzstán, Afghánistán, některé části Číny, Maďarsko, Polsko, Bulharsko, Indie a Nepál. Divoké konopí indické (Cannabis indica) se vyskytuje hlavně v oblastech, kde se vyrábí hašiš, jako je Afghánistán, některé části amerických ostrovů a Maroko. Například divoká C. sativa může na teplých místech dosahovat výšky až 6 metrů, ale v chladnějším podnebí může být vysoká jen 30 centimetrů. Téměř každý jednotlivý květní úbor nese semeno. Volně rostoucí C. sativa má dlouhé, tenké a vzdušné pupeny a většinou i strukturu ve tvaru vánočního stromku. Divoká C. indica zůstává většinou kompaktní a bujná s hustými pupeny a místní obyvatelé ji někdy používají k výrobě hašiše. Obecně je u divoké C. indica mnohem méně semen.
V mnoha oblastech je populace konopí ve volné přírodě ohrožena v důsledku vládní likvidace a urbanizace.
Nové šlechtitelské a pěstitelské techniky
Pokroky ve šlechtění a kultivačních technikách zvýšily za posledních 20 let rozmanitost a sílu konopných odrůd, které se nyní běžně kouří po celém světě. Tyto pokroky – techniky výroby sensimilly – sensimilla jsou sušené samičí květy konopí bez semen, které byly pěstovány bez přítomnosti samců, aby nedošlo k opylení. Protože účinnost a produkce THC klesá, jakmile dojde k opylení, banky semen, hydroponie, klonování, osvětlovací techniky, zelené moře – byly zčásti reakcí na snahy o prosazování zákazu, které učinily pěstování venku rizikovějším, a tak se rozšířilo efektivní pěstování pod střechou. Stejný pokrok vedl také k tomu, že konopí, které se v současnosti kouří, již neobsahuje semena, jak tomu bylo před 20 lety.
Mnozí odpůrci užívání konopí ve státní správě i mimo ni zvyšování síly konopí – a jeho důsledky – zveličují. Ve Spojených státech vládní reklamy nabádají rodiče, aby při rozhovorech se svými dětmi nebrali v úvahu vlastní zkušenosti s konopím s tím, že dnešní tráva je výrazně silnější, a tudíž nebezpečnější než ta, kterou oni sami kouřili v minulosti. V rámci obecného vzorce navrhování zvratů v přeřazování konopí na seznamy zvažuje vláda Spojeného království zařazení silnějšího konopí (v místním jazyce skunk) na seznam jako samostatné, více omezené látky.
Bezprostřední účinky lidské spotřeby
Sušený rozkvetlý pupen rostliny Cannabis sativa, v tomto případě Sweet Tooth #3, čtvrté generace, třetího zpětného křížení s mateřskou rostlinou Sweet Pink Grapefruit.
Kognitivní, behaviorální nebo percepční.
Konopí má široké spektrum možných kognitivních, behaviorálních nebo percepčních účinků, jejichž výskyt se u jednotlivých uživatelů liší. Některé z nich jsou zamýšleným účinkem, který si uživatelé přejí, některé lze v závislosti na situaci považovat za žádoucí a jiné jsou obecně považovány za nežádoucí. Uživatelé konopí uvádějí, že tyto druhy účinků častěji vyvolává druh Cannabis sativa.
Konopí má také účinky, které jsou převážně fyzické nebo smyslové, což se obecně považuje za častější u druhu indica.
Seznam terapeutických účinků
Ovlivněné fyziologické systémy
Účinné látky, metabolismus a způsob účinku
Z přibližně 400 různých chemických látek, které se v konopí nacházejí, je hlavní účinnou látkou tetrahydrokanabinol (delta-9-tetrahydrokanabinol, THC). THC se může rozkládat na CBL a CBN (další kanabinoidy), což může vyvolat pocit ospalosti a dezorientace. Různé produkty marihuany mají různé poměry těchto a dalších kanabinoidů. V závislosti na tomto poměru se liší kvalita „high“.
THC má vliv na modulaci imunitního systému, což může mít vliv na zhoubné buňky, ale neexistuje dostatek vědeckých studií, které by určily, zda to může podporovat nebo omezovat rakovinu. Kanabinoidní receptory jsou přítomny také v lidském reprodukčním systému, ale neexistuje dostatek vědeckých studií, které by jednoznačně určily účinky konopí na reprodukci. U některých příslušníků populace se mohou vyskytnout mírné alergie na konopí.
Studie ukázala, že delší doba držení konopného kouře v plicích nezvyšuje jednoznačně účinky THC.
Obecně se má za to, že kouřením konopí nelze dosáhnout smrtelného předávkování. Podle Merckova indexu, 12. vydání, je LD50, smrtelná dávka pro 50 % inhalačně testovaných potkanů, 42 miligramů na kilogram tělesné hmotnosti. To odpovídá tomu, že by muž o hmotnosti 75 kg (165 lb) požil najednou veškeré THC obsažené v 21 jednogramových cigaretách konopných pupenů s maximální účinností (15 % THC), za předpokladu, že by se THC neztratilo spalováním nebo vydechováním. Při orální konzumaci je LD50 pro potkany 1270 mg/kg pro samce a 730 mg/kg pro samice, což odpovídá THC obsaženému v přibližně jedné libře konopí s 15% THC. Pouze při intravenózním podání – což je neslýchaný způsob užívání – může být taková hladina dokonce teoreticky možná.
Byl zaznamenán pouze jeden případ smrtelného předávkování konopím. V lednu 2004 byl nalezen mrtvý Lee Maisey z Pembrokeshire ve Walesu. Koroner ve své zprávě uvedl: „Smrt v důsledku pravděpodobné otravy konopím“. Uvádělo se, že Maisey kouřil asi šest jointů denně. Krev pana Maiseyho obsahovala 130 nanogramů na mililitr (ng/ml) metabolitu THC THC-COOH.
Platnost nálezu neobstála při přezkumu. Jak informoval 28. ledna 2004 deník Neue Züricher Zeitung, švýcarské Spolkové ministerstvo zdravotnictví požádalo Dr. Rudolfa Brenneisena, profesora oddělení klinického výzkumu na univerzitě v Bernu, aby údaje o tomto případu přezkoumal. Dr. Brenneisen uvedl, že údaje z toxikologického rozboru a získané pitvou jsou „skrovné a neprůkazné“ a že závěr „smrt intoxikací konopím“ není „legitimní“. Kromě toho Dr. Franjo Grotenhermen z Nova-Institutu v německém Kolíně nad Rýnem uvedl: „V případě, že by se jednalo o úmrtí, které by bylo způsobeno smrtí, by se jednalo o úmrtí: „Koncentrace 130 ng/ml THC-COOH v krvi je mírná koncentrace, kterou lze pozorovat několik hodin po užití jednoho nebo dvou jointů. Intenzivní pravidelné užívání konopí snadno vede ke koncentraci THC-COOH nad 500 ng/ml. Mnoho lidí užívá mnohem více konopí než pan Maisey, aniž by to mělo nějaké negativní důsledky.“
Zdravotní problémy a účinky konopí
O dlouhodobých účincích konzumace konopí na člověka existuje jen málo přesvědčivých vědeckých důkazů. Výsledky mnoha dřívějších studií, které měly prokázat účinky této drogy, jsou nespolehlivé a obecně se považují za vědecký brak, protože studie byly chybné, silně zkreslené a měly špatnou metodiku. Nejvýznamnějším matoucím faktorem je užívání jiných drog, včetně alkoholu a tabáku, testovanými osobami ve spojení s konopím. Když byly subjekty užívající pouze konopí kombinovány ve stejném vzorku se subjekty užívajícími i jiné drogy, nemohli vědci dospět k závěru, zda jsou jejich zjištění způsobena konopím, jinými drogami nebo jejich vzájemným působením.
Pěstitelé, kteří pěstují velké množství konopí, obvykle dávají přednost hydroponickému pěstování marihuany kvůli vyšším výnosům, vyššímu obsahu THC a menšímu kontaktu s lidmi, predátory a přírodními živly. Hlavní motivací mnoha jednotlivců a skupin k pěstování marihuany tímto způsobem je však množství peněz, které lze vytěžit z prodeje hydroponických rostlin ve srovnání s odrůdami pěstovanými v půdě. Při hydroponickém pěstování se ve vodě rozpouští koncentrované množství živin, které se dostávají do kořenového systému rostliny, rostlina marihuany je snadno vstřebává a podporuje rychlejší růst.
To je pozoruhodné, protože takto pěstované rostliny by měly být několik týdnů před pěstováním „propláchnuty“ nebo napájeny čistou vodou, aby se z rostliny vyloučilo nadměrné množství živin a kontaminantů. V mnoha případech pěstitelé tento důležitý krok opomíjejí s ohledem na co nejrychlejší prodej rostlin. Takové rostliny, které jsou prodávány veřejnosti, si zachovávají chemické látky, které se dostanou do těla při požití nebo vdechnutí, a mohou zhoršit fyziologická rizika, jako je poškození dýchacích cest a neurologické poškození, ve srovnání s „propláchnutými“ nebo přírodními rostlinami marihuany. Ačkoli existuje spousta domněnek o skutečných účincích marihuany na lidský organismus, existuje neodmyslitelné nebezpečí při používání marihuany, která je ještě doplněna komerčními živinami a hnojivy.
Z lékařského hlediska se konopí nejčastěji používá jako prostředek povzbuzující chuť k jídlu a tlumící bolest při některých nevyléčitelných onemocněních, jako je rakovina a AIDS. Používá se ke zmírnění glaukomu a některých neurologických onemocnění, jako je epilepsie, migréna a bipolární porucha. Bylo také zjištěno, že zmírňuje nevolnost u pacientů podstupujících chemoterapii. Lékařské využití konopí je politicky kontroverzní, ale někdy je lékaři neformálně doporučováno. Syntetická verze hlavní účinné chemické látky v konopí, THC, je snadno dostupná ve formě tablet jako lék na předpis Marinol. Bylo také zjištěno, že THC snižuje ucpávání tepen. Sublingvální sprej získaný z extraktu konopí byl také schválen pro léčbu roztroušené sklerózy v Kanadě jako lék na předpis Sativex – tento lék lze nyní legálně dovážet do Spojeného království na lékařský předpis. Jedenáct států v USA povoluje konzumaci marihuany pro lékařské účely; rozsudek Gonzales v. Raich však rozhodl, že marihuana je nezákonná pro jakékoli účely.
V případu United States v. Oakland Cannabis Buyers Cooperative, 00-151, Nejvyšší soud rozhodl v neprospěch marihuany. Nejvyšší soud rozhodl v poměru 8:0, že ve federálním právu neexistuje žádná výjimka, která by umožňovala lidem užívat marihuanu ke zmírnění bolesti při rakovině, AIDS nebo jiných nemocech.
Informace o historickém a jiném lékařském použití naleznete v části Historie.
Konopí má dlouhou historii duchovního užívání, zejména v Indii, kde ho po staletí užívali potulní duchovní sádhuové. Nejznámější náboženskou skupinou, která používá konopí v duchovním kontextu, je hnutí Rastafari, i když zdaleka není jedinou skupinou (např. Církev vesmíru). Někteří historici a etymologové tvrdí, že konopí užívali starověcí Židé, raní křesťané a muslimové z řádu súfistů. Hašiš užívali hašašíni, válečnická šíitská sekta.
Mnoho lidí také považuje užívání konopí za duchovní, a to bez ohledu na organizované náboženství, přestože je v mnoha částech světa zakázáno (a v některých případech „právě proto“).
Přípravky k lidské spotřebě
Zhruba 4 až 5 gramů konopných květů nebo poupat v plastovém sáčku.
Konopí se pro lidskou spotřebu připravuje v několika formách:
Existují také tři druhy konopí. Patří mezi ně Cannabis sativa, Cannabis indica a Cannabis ruderalis, přičemž druhý jmenovaný druh obsahuje mnohem méně THC a obecně se nepoužívá jako psychoaktivní. Liší se svým vzhledem a opojnými účinky, které vyvolávají. Objevují se také tvrzení o čtvrtém druhu konopí, kterému se přezdívá „Cannabis rasta“. Zatím se nejedná o oficiálně uznaný druh a co do psychoaktivity se podobá „Cannabis sativa“.
Strojek na ubalování cigaret (A), šlukátko konopí (B), malé množství rozdrceného konopí (C) a kniha cigaretových papírků (D).
Ve vodní dýmce nebo bongu, kterým se kouř filtruje přes vodu do komory. Tato konstrukce pochází z Vietnamu, bong je pravděpodobně zkomoleninou thajského slova „baung“, a do Států ji přivezli američtí vojáci, kteří se vrátili z války. Je třeba poznamenat, že kouření z bonga naplněného studenou vodou, ledem nebo sněhem kouř výrazně ochladí a sníží nepříznivé účinky tepla. Oproti tomu používání horké vody (někdy nazývané lávové panáky nebo lávové bonga) zvyšuje vlhkost kouře, což také může snížit nepříznivé účinky. Používání nesycených alkoholických nápojů, jako je víno nebo likér, jako filtrační tekutiny někdy kuřáci upřednostňují a říká se, že kouř je díky tomu mírnější, i když není známo, zda to má nějaké další nepříznivé účinky.
Používání dýmek je běžné a umožňuje techniky kouření, které nejsou možné s obyčejnou dýmkou. Bongy jsou jedním z nejefektivnějších způsobů kouření, protože se při nich ztrácí jen velmi málo kouře v důsledku hoření, zatímco se nevdechuje (díky přítomnosti komory a karburátoru), ačkoli bongy s velkou komorou mohou zapálit konopí velmi rychle.
Malý sortiment marihuany a příslušenství. Po směru hodinových ručiček zleva: Dva spliffy, 3/8 oz marihuany, sáčky, mlýnek, papíry na rolování. Uprostřed jsou dvě britské librové mince pro srovnání velikosti.
Mezi další konstrukce patří gravitační bonga, což je termín, který zahrnuje několik variant, včetně vodopádových a kbelíkových bonga. Kbelíkové bongy (nebo bucky, jak se jim běžně říká na Novém Zélandu. V Kanadě mu říkají kbelík a metoda se nazývá pailing) obvykle spočívá v tom, že uživatel umístí marihuanu do kužele vyrobeného ze standardní misky nebo nástrčné sady (13 mm) na vrcholu plastové láhve s několika malými otvory (o průměru 2 cm) ve dně láhve nebo s úplným řezem podél dna láhve. Láhev se pak spustí do kbelíku s vodou tak, aby nad hladinou vody byl pouze kužel. Odtud uživatel kužel zapálí a pokračuje ve vytahování láhve nahoru, dokud není láhev plná kouře z marihuany. Poté se kužel odšroubuje a uživatel umístí ústa nad láhev, přičemž předtím vydechne veškerý vzduch a poté se nadechne, když láhev spustí do vody. Tato metoda je obzvláště účinná, když jsou zásoby marihuany omezené, ale také dokáže marihuanu velmi rychle spálit. Bongy, a zejména gravitační bongy, se podle některých vyznačují tím, že přinášejí velmi intenzivní zážitek. U podomácku vyrobeného bonga (americký Steamroller) se často používá láhev od syceného nápoje, i když lze použít jakoukoli nádobu, dokonce i skleněnou, keramickou nebo kovovou (podle zručnosti a preferencí uživatele). Dýmka bongu (nebo jiná improvizovaná miska) se vloží do malého otvoru, obvykle vypáleného nebo nějak umístěného u dna láhve, ale ponechávajícího dostatek místa, aby stonek mohl projít uživatelem zvolenou tekutinou. Karburátor může, ale nemusí být do bonga vyříznut/vyvrtán/vypálen, podle toho, co uživatel preferuje.
Skleněná miska nebo dýmka.
Používá se dýmka, často nazývaná miska, obvykle vyrobená z foukaného skla, dřeva nebo někdy z kovu (nereaktivního, např. mosazného, aby se zabránilo vdechování nežádoucích kovových výparů). Pokud se hovoří o konkrétní dýmce, může být termín „miska“ použit pro označení důlku, do kterého se umístí konopí za účelem kouření. Kovové dýmky jsou často sestaveny z různých kování, která se k sobě šroubují, s vyměnitelnými a často ozdobnými díly. Dýmky z foukaného skla jsou obvykle složitě a barevně navrženy, přičemž barvy se po opakovaném použití stávají živějšími. Takové dýmky mají obvykle spěch, sytič nebo karburátor, zkráceně karburátor, nebo otvor pro brokovnici, který se při zahájení kouření zakryje prstem pro nasávání, který se uvolní pro dokončení inhalace, čímž se dýmka zbaví kouře, aniž by hoření dále postupovalo. Někdy se používají také tabákové dýmky, dýmky vyrobené podomácku a další. Někteří uživatelé dávají přednost vertikálně držené keramické nebo skleněné dýmce, známé jako chillum, pocházející z Indie. Dýmky jsou také často improvizované, používají se hliníkové fólie, malé vodovodní armatury, plechovky od limonády nebo křehké ovoce či zelenina (např. jablka, mrkev nebo brambory), které mají na jednom konci vyřezanou „misku“ a na druhém konci je vyvrtán otvor, který spojuje misku s místem, kde může uživatel vdechovat kouř. Zatímco fólie, tvarovky a plechovky se často používají ze zoufalství (jiné náčiní není k dispozici), někteří lidé dávají přednost používání křehkých poživatin, protože obsah vlhkosti kouř ochlazuje a ochucuje a protože se dají snadno zlikvidovat (v případě nouze i sníst, aby se odstranily „důkazy“).
Při „shottie“, známém také jako „brainer“ nebo „super“, si kuřák šlukne tupou cigaretu nebo jointa a pak ji otočí v ústech žárem dozadu. Druhý kuřák umístí ústa před konec doutníku a první kuřák vydechuje skrz doutník, přičemž vyfukuje svůj kouř i kouř z doutníku do úst druhého kuřáka. V průběhu let se vyvinuly i další typy šlukovek, jako například šlukovka z lodi, šlukovka z Lincolna, šlukovka z nosu, šlukovka z ducha nebo šlukovka z velryby, které k usměrňování kouře různými způsoby používají ruce nebo nos.
Jediná házečka s dřevěným dugoutem
Kouří se pomocí tzv. one-hitteru (označovaného také jako hitter nebo bat), což je malé keramické nebo kovové zařízení, které vypadá podobně jako cigareta. To se obvykle používá ve spojení s doutnákem. Pupeny marihuany se rozlámou a odstraní se z nich stonky a semena, poté se uloží do přihrádky v dugoutu. Odpalovač nebo „pálka“ je uložena v další odpružené přihrádce. Malé množství marihuany se zabalí do hitteru a zapálené se pak vdechuje. Pálku je třeba zapálit pro každý jednotlivý zásah a při správném použití obvykle dochází k malému nebo žádnému burnoffu na špičce jednoho hitteru. Často ji používají uživatelé marihuany, kteří kouří na veřejnosti, protože hitter připomíná cigaretu. Je také považován za nejefektivnější způsob kouření marihuany, protože při něm uživatel nevdechuje téměř žádný kouř. Uživatelé si mohou stěžovat na to, že při každém šluknutí se spotřebuje příliš malé množství konopí a že se jednorázový šluk rychle zahřívá a někdy je příliš horký na to, aby se dal držet nebo přiložit ke rtům. Uživatelé neznalí one-hitters někdy vdechují příliš silně a nasávají hořící uhlíky do úst a krku.
Horkým nožem, tryskáním nebo děláním čepelí, při kterém se špičky dvou nožů zahřejí na velmi vysokou teplotu, často vložením do topných těles kamen. Marihuana se pak stlačí mezi zahřáté špičky nožů, čímž dojde k jejímu rychlému spálení. Kouř je často vháněn do úst kuřáka pomocí plastového víčka od láhve, prázdného pera nebo jiné duté trubičky či trychtýře. Na Novém Zélandu je tento postup známý také jako „spots“ a nejznámější je v „The Flat“. Modifikovaná metoda „spottingu“ používá čepele nožů zahřáté na mnohem nižší teplotu, dostatečně horkou na to, aby došlo k odpaření (viz níže Vaporising) účinných látek, přičemž organický materiál zůstane spíše spálený než spálený, čímž se odstraní potenciální škodlivé následky samotného kouře.
Konopí lze užívat orálně smícháním s alkoholem nebo tuky. Někteří tvrdí, že při této metodě je třeba použít větší množství konopí, ačkoli vzhledem k tomu, že účinky orální konzumace jsou jiné než inhalace, mohou jiní tvrdit, že je třeba méně. Účinky drogy se dostavují po delší době, ale trvají déle a mohou být spíše fyzické než psychické (i když někteří tvrdí i opak). Uvádí se, že účinky jsou spíše subjektivně „farmakologické“ povahy, na rozdíl od „narkotických“. Dávka perorálního konopí je často považována za silnější zážitek než ekvivalentní dávka vykouřeného konopí. Obecně panuje přesvědčení, že zatímco u vykouřeného konopí je velký objem vydechnut (nebo jednoduše spálen) bez konzumace, u požitého konopí je konzumace 100% (což nelze potvrdit bez objektivní analýzy). Předpokládá se, že aktivní složka konopí, delta-9 THC, se v játrech přeměňuje na psychoaktivnější delta-11 THC. K tomu, aby člověk dokázal dávku regulovat, je zapotřebí určité zkušenosti. Běžná příprava spočívá ve smíchání s máslem (vzniká tak cannabutter), které se používá při přípravě brownies, fudge, cookies nebo ganja goo balls či „space cakes“. Možné je také louhování v nápojích obsahujících mléko a aromatické byliny, které je běžnější v Indii.
Stejně jako u jiných léků, které se užívají perorálně, je někdy zvykem se před užitím drogy postit, aby se zvýšil její účinek (možná proto, že prázdný žaludek vstřebá drogu rychleji, takže „zasáhne“ silněji – i když někteří před užitím drogy jedí, protože se jim po ní na lačno dělá špatně). Přesto je doba do nástupu účinku někdy delší než hodina, na rozdíl od kouření, kde může být účinek téměř okamžitý.
Konopí lze také konzumovat jako čaj. THC je lipofilní a jen málo rozpustné ve vodě (několik gramů na litr), ale dost na to, aby byl čaj účinný. Nálev na bázi vody je obecně považován za neúčinný.
Semena této rostliny s vysokým obsahem bílkovin a mastných kyselin jsou ceněna mnoha druhy ptáků. Navzdory všeobecnému přesvědčení jsou semena marihuany schopná růstu podle amerických zákonů nelegální. Federální zákon činí výjimku pouze v případě sterilizovaných semen, která nejsou schopna růstu, a zralých stonků rostliny.
Níže naleznete externí odkazy na článek Vaření s konopím.
Obvykle lze konopí pomocí vaporizéru zahřát na teplotu přibližně 185 °C (365 °F), při níž se účinné látky uvolňují do plynné formy, přičemž rostlinný materiál se spaluje jen málo nebo vůbec. Při této metodě uživatel nevdechuje tolik toxických chemických látek na jednotku hmotnosti, které jsou vedlejšími produkty spalování. Studie však také naznačují, že se vdechuje méně THC. Ve skutečnosti je poměr thc/tar nižší, než když se kouří běžný nefiltrovaný joint. Někteří uživatelé tvrdí, že při tomto způsobu užívání konopí pociťují jemně odlišné účinky. Kromě toho uživatelé zaznamenávají lepší schopnost rozlišovat jemné charakteristiky chuti a vůně při absenci lehčích plynných výparů nebo spálené hmoty.
Od dvacátého století platí ve většině zemí zákony zakazující pěstování, užívání, držení nebo předávání konopí (a tyto zákony mají samozřejmě negativní dopad na pěstování této byliny pro jiné než rekreační účely), ale existuje mnoho regionů, kde jsou určité okolnosti nakládání s konopím legální nebo licencované, a jiné, kde se zákony zakazující jeho užívání, držení nebo prodej neuplatňují. Mnoho jurisdikcí také dekriminalizovalo držení malého množství konopí, takže je trestáno spíše konfiskací a/nebo pokutou než odnětím svobody. Tím, že dekriminalizace fakticky vylučuje uživatele z trestněprávního systému, zaměřuje se více na ty, kteří s drogou obchodují a prodávají ji na černém trhu. To však neřeší problém, jak uživatel získá „legální množství“ marihuany, protože nákup nebo pěstování marihuany je stále nelegální. V mnoha jurisdikcích se stále častěji povoluje také užívání konopí pro léčebné účely. Za pouhé držení však hrozí v některých zemích, zejména ve východní Asii, dlouhé tresty odnětí svobody a za prodej konopí doživotní vězení nebo poprava.
Velká demonstrace proti prohibici ve Vancouveru v Kanadě, kterou 20. dubna 2005 uspořádala Marihuanová strana a Marc Emery.
Prohibice a kriminalizace v USA
Až do roku 1937 byla konzumace a prodej konopí ve většině amerických států legální. V některých oblastech se dalo otevřeně koupit ve velkém v obchodech s potravinami nebo v podobě cigaret v novinových stáncích, ačkoli stále více států ho začalo zakazovat. Ve stejném roce federální zákon zakázal držení nebo předávání konopí (bez zakoupení do té doby inkriminované daňové známky) na celém území Spojených států. To bylo v rozporu s tehdejším doporučením Americké lékařské asociace. Podle tehdejších právních názorů nemohla federální vláda konopí zcela zakázat. Daň činila 100 dolarů za libru konopí, a to i na oděvy nebo provazy. Výdaje, na tehdejší dobu nesmírně vysoké, byly takové, že ho lidé přestali otevřeně kupovat a vyrábět.
Rozhodnutí amerického Kongresu bylo částečně založeno na svědectvích, která vycházela z článků v novinách vlastněných Williamem Randolphem Hearstem, který byl silně zainteresován ve společnosti DuPont Inc. Někteří analytici se domnívají, že společnost DuPont chtěla zvýšit klesající poválečný prodej textilu a chtěla eliminovat konopné vlákno jako konkurenci. Mnozí tvrdí, že se to zdá nepravděpodobné vzhledem k tomu, že se společnost DuPont nezajímala o právní status bavlny, vlny a lnu; je však třeba poznamenat, že textilní potenciál konopí ještě nebyl z velké části využit, zatímco textilní továrny již investovaly velké prostředky do zařízení na zpracování bavlny, vlny a lnu. Jiní tvrdí, že společnost DuPont chtěla konopí zlikvidovat, protože díky vysokému obsahu přírodní celulózy bylo životaschopnou alternativou k rozvíjející se inovaci společnosti: modernímu plastu. Ještě jiní by mohli namítat, že konopí by nikdy nemohlo skutečně konkurovat vysoké pevnosti a pružnosti syntetických materiálů, jako je nylon. Konopí by navíc bylo snadným cílem kvůli svému omamnému účinku, zatímco pro zákaz bavlny, vlny nebo lnu by nebylo možné najít žádné racionální zdůvodnění.
Plakát amerického Federálního úřadu pro narkotika používaný na konci 30. a ve 40. letech 20. století.
V tomto období Henry (Harry) Anslinger, tehdejší komisař Federálního úřadu pro narkotika, tvrdil, že droga může u dříve solidních občanů vyvolat kriminální chování. Anslinger, který byl původně proti federálnímu zákonu, změnil svůj postoj v reakci na tlak jižních a západních států, které usilovaly o zákaz této látky v souvislosti s přistěhovalci. S pomocí Hearsta a dalších médií Úřad pro narkotika démonizoval toto téma v popkultuře. Anslinger byl zastáncem prohibice a věřil, že zákony proti marihuaně pomohou podpořit obnovení prohibice alkoholu. Anslinger také zpopularizoval slovo marihuana pro tuto rostlinu, přičemž použil slovo odvozené z mexického jazyka (údajně odvozené z archaického brazilského portugalského výrazu pro opilost „Maria Joana“), aby rostlinu spojil s rostoucím počtem mexických přistěhovalců a vytvořil tak negativní stereotyp, který přetrvává dodnes.
Anslingerovi se podařilo postavit prodej samopalů mimo zákon díky zákonnému triku, který znemožňoval uskutečnit transakci bez razítka vydaného vládou. Přestože vláda neměla v úmyslu vydávat zmíněná razítka, Nejvyšší soud omezení prodeje samopalů potvrdil. (Dnes jsou však tyto známky běžně vydávány kvalifikovaným kupujícím podle pravidel stanovených v Národním zákoně o střelných zbraních). Stejnou teorii pak Kongres uplatnil i na marihuanu. Po přijetí federálního zákona o dani z marihuany z roku 1937 zadal starosta New Yorku vypracování studie, která všechna Anslingerova tvrzení označila za nepravdivá. Navzdory svědectví ředitele Americké lékařské asociace Kongres zákon schválil, aby omezil domnělé násilné šíření této drogy. Ve skutečnosti bylo legální šíření amfetaminů na lékařský předpis v této době jednoznačně větším problémem.
Anslingerův zákon byl v roce 1969 zrušen Nejvyšším soudem. V případu Timothyho Learyho soud rozhodl, že požadavek zákona, aby se potenciální držitel konopí zaregistroval u místního úřadu IRS, čímž by se jeho jméno a adresa dostaly do spisu dostupného místním orgánům činným v trestním řízení, porušuje pátý dodatek o výsadě proti sebeobviňování, vzhledem k tomu, že v té době mělo všech 50 států v platnosti státní zákony, které konopí přímo zakazovaly. V roce 1970 zákon o kontrolovaných látkách opět znemožnil držení konopí (zařazeného do seznamu I) na federální úrovni, aniž by se objevily problémy s pátým dodatkem, které zmařily zákon z roku 1937, a aniž by se zjevně zabýval otázkami, které si vyžádal osmnáctý dodatek k zákazu alkoholu. Bylo podáno několik žádostí o změnu zařazení konopí do CSA, neboť zákon to výkonné moci umožňuje, což by konopí na federální úrovni fakticky legalizovalo.
Portál – Pěstování (Outdoor – Indoor – Alternativní metody) – Konopná kultura (420 – Film) – Droga – Zdraví – Průmyslová – Právní – Léčebná – Duchovní
Bhang – Hašiš – Kief – Shake – Shwag – Medový olej
Kouření – Blunt – Bong – Bowl – Chillum – Dugout – Gravity bong – Hookah – Joint – Pipe – Shotgun – Spots – Steamroller – Vaporizér
AK47 – Acapulco gold – Afghan Kush – BC Bud – Black Jack – Chocolate Thai – Columbian Red – G-13 – Green Crack – Haze – Jock Horror – Kali Mist – Kushage – Lowryder – Matanuska tundra – Neville’s haze – Northern Lights – OG Kush – Panama Red – Purple Haze – Santa Maria – Silver Haze – Skunk – Sour Diesel – Toronto Hydro – Toronto Hydro – White Widow
Konopné potraviny – Čaj – Green Dragon
AAMC – Assembly – BLCC – Buyers Club – CCRMG – DPA – FCA – GMM – LCA – LEAP – MPP – NORML – Politické strany – POT – Promena – Rescheduling Coalition – ASA – SAFER – Spliff Committee – SSDP – THC Ministry – Therapeutics Alliance
Portál – Pěstování (Outdoor – Indoor – Alternativní metody) – Konopná kultura (420 – Film) – Droga – Zdraví – Průmyslová – Právní – Léčebná – Duchovní
Bhang – Hašiš – Kief – Shake – Shwag – Medový olej
Kouření – Blunt – Bong – Bowl – Chillum – Dugout – Gravity bong – Hookah – Joint – Pipe – Shotgun – Spots – Steamroller – Vaporizér
AK47 – Acapulco gold – Afghan Kush – BC Bud – Black Jack – Chocolate Thai – Columbian Red – G-13 – Green Crack – Haze – Jock Horror – Kali Mist – Kushage – Lowryder – Matanuska tundra – Neville’s haze – Northern Lights – OG Kush – Panama Red – Purple Haze – Santa Maria – Silver Haze – Skunk – Sour Diesel – Toronto Hydro – Toronto Hydro – White Widow
Konopné potraviny – Čaj – Green Dragon
AAMC – Assembly – BLCC – Buyers Club – CCRMG – DPA – FCA – GMM – LCA – LEAP – MPP – NORML – Politické strany – POT – Promena – Rescheduling Coalition – ASA – SAFER – Spliff Committee – SSDP – THC Ministry – Therapeutics Alliance