Aerofagie (var. aerofagie) je stav, který nastává, když člověk spolkne příliš mnoho vzduchu, který se dostane do žaludku. Způsobuje nadýmání břicha a časté říhání, plynatost a může způsobovat bolesti.
Aerofagie je spojena se žvýkáním žvýkaček, kouřením, pitím sycených nápojů, příliš rychlým jídlem, tlakem vzduchu při CPAP (pokud je příliš vysoký) a nošením uvolněných zubních náhrad. U lidí s blokádou krční páteře může vdechování způsobit vniknutí vzduchu do jícnu a žaludku.
Aerofagie je diagnostikována u 8,8 % pacientů s kognitivním opožděním, u nichž není dobře definována koordinace mezi polykáním a dýcháním. V jednom případě byla aerofagie úspěšně léčena thorazinem, antipsychotikem, které se někdy používá k léčbě škytavky.
Aerofagie je nebezpečný vedlejší účinek neinvazivní ventilace (NIV), která se běžně používá při léčbě respiračních problémů a kardiovaskulární kritické péči nebo v chirurgii, kdy je nutná celková anestezie. V případě aerofagie při NIV ji obvykle diagnostikují zkušení lékaři, kteří pacienty během používání NIV přerušovaně kontrolují. Diagnóza je založena na zvuku, který je slyšet při poslechu stetoskopem umístěným mimo dutinu břišní. Při použití tohoto přístupu je problém někdy odhalen později, než když se rozvine, případně také později, než je nutné. Opožděné zjištění aerofagie může vést k distenzi žaludku, která by následně mohla nafouknout bránici nebo způsobit aspiraci žaludečního obsahu do plic nebo pneumatickou rupturu jícnu v důsledku extrémní insuflace žaludku.
Aerofagie může také označovat neobvyklý stav, kdy je hlavním příznakem nadměrná plynatost, není přítomno říhání a skutečný mechanismus, kterým se vzduch dostává do střeva, je nejasný.