Autoradiograf je obraz vytvořený na rentgenovém filmu nebo jaderné emulzi vzorcem emisí rozpadu (např. beta částice nebo gama záření) z distribuce radioaktivní látky. V biologii lze tuto techniku použít k určení tkáňové lokalizace radioaktivní látky, buď zavedené do metabolické dráhy, vázané na receptor nebo enzym, nebo hybridizované na nukleovou kyselinu. Film nebo emulze se aplikuje na označenou tkáňovou část, aby se získal autoradiograf (také nazývaný autoradiogram).
Použití radioaktivně značených ligandů k určení tkáňové distribuce receptorů se nazývá buď in vivo, nebo in vitro receptorová autoradiografie, pokud je ligand podán do oběhu (s následným odstraněním tkáně a její sekvencí) nebo aplikován na tkáňové řezy. ligandy jsou obvykle označeny 3H (tritium) nebo 125I. Distribuce RNA transkriptů v tkáňových řezech pomocí radioaktivně značených, doplňkových oligonukleotidů nebo ribonukleových kyselin („riboproby“) se nazývá in situ hybridizační histochemie. Tímto způsobem mohou být lokalizovány také RNA nebo virové sekvence DNA. Tyto sondy jsou obvykle označeny 32P, 33P nebo 35S.