Bridget Rileyová

Hnutí ve čtvercích, 1961.

Bridget Louise Riley CH CBE (* 24. dubna 1931 v Londýně) je anglická malířka, která patří k předním zastáncům op artu, umění, které využívá omylnosti lidského oka. Je příkladem malířky, která ve své tvorbě použila optické iluze.

Rileyová studovala na Cheltenham Ladies‘ College; umění studovala nejprve na Goldsmiths College a později na Royal College of Art, kde mezi její spolustudenty patřili umělci Peter Blake a Frank Auerbach. Vysokou školu opustila brzy, aby se mohla starat o nemocného otce, a krátce poté se psychicky zhroutila. Po uzdravení pracovala v řadě zaměstnání, včetně několika jako učitelka umění, a krátce v uměleckém oddělení reklamní společnosti J. Walter Thompson.

Během této doby začala Rileyová malovat černobílá díla, kterými je dnes nejznámější. Představují velkou rozmanitost geometrických forem, které vyvolávají pocity pohybu nebo barev. Na počátku šedesátých let prý její díla vyvolávala u diváků pocity tak různorodé, jako je mořská nemoc a potápění se k obloze. Díla v tomto stylu zahrnovala její první samostatnou výstavu v Londýně v roce 1962 v Gallery One vedené Victorem Musgravem, stejně jako četná následná představení. Vizuálně se tato díla vztahují k mnoha starostem tohoto období: k domnělé potřebě účasti publika (to je vztahuje k Happeningům, kterými je toto období proslulé), k problémům s představou duality mysli a těla, která vedla některé lidi k experimentům s halucinogenními drogami (viz spisy Aldouse Huxleyho), k obavám z napětí mezi vědeckou budoucností, která by mohla být velmi prospěšná nebo by mohla vést k jaderné válce, a k obavám ze ztráty skutečné individuální zkušenosti v Brave New World.

Ačkoliv se dnes vzpomíná hlavně na dojmy z pohybu a barev, které vyvolávají využíváním optických klamů, spekuluje se, že podnětem k tomu, aby Riley tato zdánlivě chladná a vypočítavá díla vytvořil, byla neúspěšná milostná aféra. Jedním z nejznámějších děl v tomto stylu je Fall (1963).

Doporučujeme:  Blízké vidění

V roce 1965 Rileyová vystavovala na výstavě The Responsive Eye v New Yorku, výstavě, která poprvé upozornila na tzv. Op art. Jeden z jejích obrazů byl reprodukován na obálce katalogu výstavy, i když Rileyová byla později tímto hnutím rozčarována a vyjádřila lítost nad tím, že její práce byla zneužita ke komerčním účelům.

Koncem šedesátých let začala Rileyová používat celou škálu barev, poté co cestovala do Egypta, kde se inspirovala barevnými hieroglyfickými dekoracemi. V některých dílech jsou barevné linky použity k vytvoření třpytivého efektu, zatímco v jiných dílech je plátno vyplněno mozaikovitými vzory. V mnoha dílech od tohoto období Rileyová zaměstnávala jiné, aby malovali jednotlivé kusy, zatímco ona se soustředí na vlastní design svého díla.