Při vývoji obratlovců se během čtvrtého a pátého týdne in utero vyvinou faryngeální oblouky (u ryb také nazývané větvové oblouky nebo žábrové oblouky) jako série mezodermálních výstupků na levé a pravé straně vyvíjejícího se hltanu. U ryb dávají větvové oblouky vzniknout žábrám.
Ty rostou a spojují se v ventrální středové linii. První oblouk, jako první se tvoří, odděluje ústní jamku nebo stomodeum od osrdečníku. Diferenciálním růstem se prodlužuje krk a tvoří se nové oblouky, takže hltan má nakonec šest oblouků.
Každý hltanový oblouk má chrupavčitou tyčinku, svalovou složku, která se odlišuje od chrupavčité tkáně, tepny a kraniálního nervu.
Každý z nich je obklopen mesenchymem. Oblouky se nevyvíjejí současně, ale místo toho mají „kolísavý“ vývoj.
Na endodermální straně mezi oblouky se tvoří hltanové nebo větvené váčky a z bočního ektodermálního povrchu oblasti krku se tvoří hltanové rýhy (nebo rozštěpy), které oddělují oblouky.
Pytlíky se vyrovnávají se štěrbinami a tyto tenké segmenty se u ryb stávají žábrami.
U savců endoderm a ektoderm nejenže zůstávají neporušené, ale jsou i nadále odděleny mezodermní vrstvou.
Existuje šest faryngeálních oblouků, ale u lidí existuje pátý oblouk jen přechodně během embryologického růstu a vývoje. Protože z pátého oblouku nevznikají žádné lidské struktury, jsou oblouky u lidí I, II, III, IV a VI.
O osudu prvního oblouku je známo více než o zbývajících čtyřech. První tři přispívají ke strukturám nad hrtanem, zatímco poslední dva přispívají k hrtanu a průdušnici.
Vývoj hltanových oblouků poskytuje užitečný morfologický mezník, s jehož pomocí lze stanovit přesné stadium embryonálního vývoje. Jejich vznik a vývoj odpovídá Carnegieho stadiím 10 až 16 u savců a Hamburger-Hamilton stadiím 14 až 28 u kuřat.
Vzor větvených oblouků. I-IV větvené oblouky, 1-4 větvené váčky (vnitřní) a/nebo hltanové rýhy (vnější)a Tuberculum lateraleb Tuberculum imparc Foramen cecumd Ductus thyreoglossuse Sinus cervicalis