Tönniesovy koncepty obou pojmů „Gemeinschaft und Gesellschaft“ vyšly poprvé v roce 1887. Během jeho života, posledního roku 1935, vyšlo dalších sedm německých vydání. Druhé vydání z roku 1912 se ukázalo jako nečekaný, ale trvalý úspěch a antagonismus těchto dvou pojmů patřil k obecnému množství pojmů, které němečtí intelektuálové před rokem 1933 dobře znali a dost často jim nerozuměli.
Gemeinschaft (často překládáno jako společenství) je sdružení, ve kterém jsou jednotlivci orientováni na velké sdružení stejně, ne-li více, než na svůj vlastní zájem. Kromě toho jsou jednotlivci v Gemeinschaftu regulováni běžnými mravy, nebo přesvědčením o vhodném chování a odpovědnosti členů sdružení, k sobě navzájem a ke sdružení jako celku; sdružení označená „jednotou vůle“ (Tönnies, 22). Tönnies viděl rodinu jako nejdokonalejší vyjádření Gemeinschaftu; nicméně očekával, že Gemeinschaft může být založen na sdíleném místě a sdílené víře, stejně jako příbuzenství, a zahrnul celosvětově rozptýlené náboženské komunity jako možné příklady Gemeinschaftu.
Gemeinschafts se obecně vyznačují umírněnou dělbou práce, silnými osobními vztahy, silnými rodinami a relativně jednoduchými společenskými institucemi. V takových společnostech je zřídkakdy potřeba prosazovat sociální kontrolu navenek, a to kvůli kolektivnímu pocitu loajality, který jednotlivci ke společnosti cítí.
Naproti tomu Gesellschaft (často překládáno jako společnost nebo občanská společnost nebo „sdružení“) popisuje sdružení, v nichž pro jednotlivce větší sdružení nikdy nenabývá větší důležitosti než vlastní zájem jednotlivce a postrádá stejnou úroveň sdílených mravů. Gesellschaft je udržován prostřednictvím jednotlivců, kteří jednají ve vlastním zájmu. Moderní podnikání je dobrým příkladem Gesellschaftu, pracovníci, manažeři a vlastníci mohou mít velmi málo, pokud jde o společné orientace nebo přesvědčení, nemusí se hluboce starat o produkt, který vyrábějí, ale je v celém jejich vlastním zájmu přijít do práce, aby vydělali peníze, a tak podnikání pokračuje.
Na rozdíl od Gemeinschaften klade Gesellschaften důraz spíše na druhotné vztahy než na rodinné či komunitní vazby a obecně je zde menší loajalita jednotlivce ke společnosti. Sociální soudržnost v Gesellschafts se obvykle odvozuje od propracovanější dělby práce. Takové společnosti jsou považovány za náchylnější k třídním konfliktům i rasovým a etnickým konfliktům. Sociologické otřesy během éry Rekonstrukce Spojených států komplikovaly sociologickou kategorii Gemeinschaft, protože bývalí otroci, jejichž příbuzenské vazby byly komplikované za otroctví, vytvářeli nové komunity, které sdílely aspekty Gemeinschaft a Gesellschaft.
Vzhledem k tomu, že Tönnies, Gemeinschaft a Gesellschaft jsou normální typy, považoval je za záležitost Čisté sociologie, zatímco v Aplikované sociologii při empirickém výzkumu očekával, že nenajde nic jiného než jejich směs. Nicméně po Tönnies, bez normálních typů, by člověk nemusel být schopen analyzovat tuto směs.