V neurobiologii se za základní pojmy, které jsou základem základních rysů neurotransmise v savčích buňkách, považují inhibiční Post-Synaptický proud (IPSC) a jeho komplementární proces Excitatory Post-Synaptic Current (EPSC).
Například v elementární neurochemii může IPSC inhibovat tvorbu akčního potenciálu tím, že mění obsah iontů v buňce, čímž narušuje klidový potenciál buňky tak, že napěťově řízené iontové kanály jsou s menší pravděpodobností aktivovány. To znamená, že napěťově řízený iontový kanál se otevře, když membránový potenciál překročí nebo dosáhne certianové prahové amplitudy. Síla tohoto napěťového signálu je určena gradientem iontů přes membránu, což je ve skutečnosti potenciální rozdíl na vzdálenost (šířka plazmové membrány). Na postsynaptické straně rozštěpu tedy, když je aplikován biologicky indukovaný proud, dochází k průtoku iontů přes membránu. Tento průtok mění obsah iontů v rozštěpu a následně mění gradient iontů přes membránu, což následně buď inhibuje nebo excituje rodící se odezvu napěťově řízeného kanálu.
Takové inhibiční/excitační reakce jsou vysoce nuancované a do značné míry založené na konkrétním typu kanálu v membráně neuronu a konkrétním působení zkoumaného neuronu. Některé úvodní články viz níže.
Dudel J., Napěťová závislost amplitudy a časového průběhu inhibičního synaptického proudu v račím svalu. Pflugers Arch. 1977 Oct 19;371(1-2):167-74.
Akasu T, Koketsu K., Electrogenesis pomalého inhibičního postsynaptického potenciálu u skokanů sympatických ganglií. Jpn J Physiol. 1983;33(2):279-300.
White RL, Gardner D., Physostigmine prodlužuje elementární událost způsobující rozpad inhibičních postsynaptických proudů v Aplysii. J Neurosci. 1983 Dec;3(12):2607-13.