Úvod do…
Matematická formulace…
Schrödingerova rovnice
Pauliho rovnice
Kleinova-Gordonova rovnice
Diracova rovnice
Kvantová teorie pole
Kvantová elektrodynamika
Kvantová chromodynamika Kvantová gravitace
Feynmanův diagram
V neurovědách je kvantová dynamika mozku (QBD) hypotézou, která vysvětluje funkci mozku v rámci kvantové teorie pole. Ačkoli existuje mnoho prázdných oblastí v pochopení dynamiky mozku a zejména toho, jak vzniká vědomá zkušenost, je třeba poznamenat, že kvantovou mechaniku považují za schopnou vysvětlit záhadu vědomí jen někteří. V současné době neexistuje žádné experimentální ověření této hypotézy. QBD je tedy klasifikována jako protověda.
Mari Jibu a Kunio Yasue (1995) byli prvními badateli, kteří se pokusili zpopularizovat kvantovou teorii pole Nambu-Goldstoneových bosonů jako jedinou spolehlivou kvantovou teorii základní makroskopické dynamiky realizované v mozku, s jejíž pomocí lze dosáhnout hlubšího pochopení vědomí. Tuto hypotézu vytvořili Ricciardi a Umezawa (1967) v obecném rámci formalismu spontánního narušení symetrie a od té doby se rozvinula do kvantově polního teoretického rámce fungování mozku nazvaného kvantová dynamika mozku (Jibu a Yasue 1995) a rámce fungování obecných biologických buněk nazvaného kvantová biodynamika (Del Giudice et. al., 1986; 1988). Tam Umezawa navrhl obecnou teorii kvant koherentních vln dlouhého dosahu uvnitř mozkových buněk a mezi nimi a ukázal možný mechanismus ukládání a obnovování paměti z hlediska Nambu-Goldstoneových bosonů charakteristických pro formalismus spontánního narušení symetrie.