Teorie pole je psychologická teorie, která zkoumá vzorce interakce mezi jedincem a celkovým polem neboli prostředím. Tento koncept vytvořil Kurt Lewin, gestalt psycholog, ve 40. letech 20. století.
Teorie pole tvrdí, že chování musí být odvozeno ze souhrnu koexistujících skutečností. Tyto koexistující skutečnosti tvoří „dynamické pole“, což znamená, že stav kterékoli části pole závisí na každé jiné jeho části. Chování závisí spíše na současném poli než na minulosti nebo budoucnosti.
Kurt Lewin (1890-1947) byl slavný, charismatický psycholog, který je dnes považován za otce sociální psychologie. Lewin se narodil v Německu a v důsledku druhé světové války emigroval do USA. Lewin vnímal sociální prostředí jako dynamické pole, které interaktivně ovlivňuje lidské vědomí. Předvídatelně dochází k přizpůsobení prvků sociálního prostředí a konkrétních typů psychologických zkušeností. Psychický stav člověka zase ovlivňuje sociální pole neboli prostředí. Lewin byl známý svými termíny „životní prostor“ a „teorie pole“. Snad ještě známější byl praktickým využitím svých teorií při studiu skupinové dynamiky, řešení sociálních problémů spojených s předsudky a skupinové terapii (t-skupiny). Lewin se snažil nejen popsat skupinový život, ale také zkoumat podmínky a síly, které ve skupinách přinášejí změny nebo se jim brání. V rámci terénního (neboli „maticového“) přístupu Lewin věřil, že aby mohlo dojít ke změně, je třeba vzít v úvahu celkovou situaci. Pokud se bere v úvahu pouze část situace, může vzniknout zkreslený obraz.