Chemická struktura metoklopramidu
Metoklopramid
Metoklopramid (INN) (vyslovováno /ˈmɛtəˈkloʊprəmaɪd/ nebo /ˈmɛtəˈklɒprəmaɪd) je silný antagonista dopaminových receptorů používaný pro své antiemetické a prokinetické vlastnosti. Primárně se tedy používá k léčbě nauzey a zvracení a k usnadnění vyprazdňování žaludku u pacientů se stází žaludku.
Je dostupný pod různými obchodními názvy včetně: Maxolon (Shire/Valeant), Reglan (Wyeth), Degan (Lek), Maxeran (Sanofi Aventis), Primperan (Sanofi Aventis) a Pylomid (Bosnalijek). Do 6. dubna 1982 byl chráněn podle amerického patentu 3177252.
Metoklopramid poprvé popsali Dr. Louis Justin-Besançon a C. Laville v roce 1964. Zdá se, že se váže na receptory dopaminu D2, kde je antagonistou receptorů, a je také smíšeným antagonistou receptorů 5-HT3 a agonistou receptorů 5-HT4.
Antiemetický účinek metoklopramidu je dán jeho antagonistickým účinkem na D2 receptory v spouštěcí zóně chemoreceptoru (CTZ) v centrálním nervovém systému (CNS) – tento účinek zabraňuje nauzee a zvracení vyvolaných většinou podnětů. Ve vyšších dávkách může k antiemetickému účinku přispět i aktivita antagonistů 5-HT3.
Prokinetická aktivita metoklopramidu je zprostředkována muskarinovou aktivitou, aktivitou antagonistů receptoru D2 a aktivitou agonistů receptoru 5-HT4. K antiemetickému účinku může přispět i samotné prokinetikum.
Metoklopramid se běžně používá k léčbě nevolnosti a zvracení (zvracení) spojených se stavy zahrnujícími: emetogenní léky, uramii, nemoc z ozáření, malignitu, porod a infekci. Používá se také samostatně nebo v kombinaci s paracetamolem (acetaminofenem) k úlevě od migrény.
Při pooperační nauzee a zvracení (PONV) ve standardních dávkách je považován za neúčinný a při kinetóze za neúčinný. Při nauzee a zvracení spojeném s protinádorovou chemoterapií byl nahrazen účinnějšími antagonisty 5-HT3 (např. ondansetron).
Metoklopramid zvyšuje peristaltiku jejuna a duodena, zvyšuje tón a amplitudu žaludečních stahů a uvolňuje pylorický svěrač a duodenální bulbu. Tyto prokinetické účinky činí metoklopramid užitečným při léčbě žaludeční stáze (např. po operaci žaludku nebo diabetické gastroparéze), jako pomůcka při gastrointestinální radiologii zvýšením tranzitu při studiích baria a jako pomůcka při obtížné intubaci tenkého střeva. Používá se také při refluxní chorobě jícnu (GERD/GORD).
Inhibicí účinku prolaktinu inhibujícího hormon (tj. dopamin) se metoklopramid někdy používá ke stimulaci laktace.
Kontraindikace/opatření
Metoklopramid je kontraindikován u feochromocytomu. U Parkinsonovy nemoci by měl být používán s opatrností, protože jako antagonista dopaminu může zhoršovat příznaky. Dlouhodobému užívání by se pacienti s klinickou depresí měli vyvarovat, protože může zhoršovat duševní stav. Kontraindikováno je také při podezření na střevní obstrukci.
Plastová ampulka metoklopramidu
Riziko EPSE se zvyšuje u mladých dospělých (<20 let) a dětí. Takové dystonické reakce se obvykle léčí benztropinem nebo procyklidinem. Riziko tardivní dyskineze a EPSE se zvyšuje při léčbě vysokými dávkami a při dlouhodobém užívání. Tardivní dyskineze mohou být u některých pacientů perzistentní a nevratné.