Kortikogeneze: mladší neurony migrují za staršími pomocí radiální glie jako lešení. Cajalovy-Retziovy buňky (červené) uvolňují reelin (oranžový).
Neurální migrace je jedním z aspektů vývoje nervové soustavy.
Migrace neuronů je způsob, jakým se neurony dostávají z místa svého vzniku nebo zrodu na konečné místo v mozku. Mohou tak činit několika způsoby, např. radiální migrací nebo tangenciální migrací. (viz časosběrné sekvence radiální migrace (známé také jako gliové vedení) a somální translokace).
Tangenciální migrace interneuronů z gangliové eminence.
Radiální migrace
Neuronální prekurzorové buňky se množí ve ventrikulární zóně vyvíjející se neokortexu. První postmitotické buňky, které migrují, tvoří preplatinu, jež je určena k tomu, aby se stala Cajal-Retziovými buňkami a subplatinovými neurony. Tyto buňky tak činí somální translokací. Neurony migrující tímto způsobem lokomoce jsou bipolární a připojují se předním okrajem výběžku k pia. Soma je poté transportována na povrch pia nukleokinezí, což je proces, při kterém se mikrotubulární „klec“ kolem jádra prodlužuje a smršťuje ve spojení s centrozomem, aby navedla jádro na místo určení. Radiální glie, jejíž vlákna slouží jako lešení pro migrující buňky, se může sama dělit nebo přemístit na korovou ploténku a diferencovat se buď v astrocyty, nebo neurony. K somální translokaci může dojít kdykoli během vývoje.
Následné vlny neuronů rozdělí preplát migrací podél radiálních gliových vláken a vytvoří kortikální plát. Každá vlna migrujících buněk prochází kolem svých předchůdců a vytváří vrstvy směrem dovnitř, což znamená, že nejmladší neurony jsou nejblíže povrchu. Odhaduje se, že migrace řízená gliovými vlákny představuje 90 % migrujících neuronů u člověka a asi 75 % u hlodavců.
Tangenciální migrace
Většina interneuronů migruje tangenciálně prostřednictvím několika způsobů migrace, aby dosáhla příslušného místa v kůře. Příkladem tangenciální migrace je pohyb interneuronů z gangliové eminence do mozkové kůry. Jedním z příkladů probíhající tangenciální migrace ve zralém organismu, pozorované u některých zvířat, je rostrální migrační proud spojující subventrikulární zónu a čichový bulbus.
Ostatní způsoby migrace
Existuje také způsob migrace neuronů, který se nazývá multipolární migrace. Ta se projevuje u multipolárních buněk, které jsou hojně zastoupeny v kortikální intermediární zóně. Nepodobají se buňkám migrujícím lokomocí nebo somální translokací. Místo toho tyto multipolární buňky exprimují neuronální markery a prodlužují mnohočetné tenké výběžky různými směry nezávisle na radiálních gliových vláknech.