Pawel Lewicki je kognitivní psycholog a profesor psychologie na univerzitě v Tulse. Nejznámější je pro svůj výzkum nevědomého zpracování informací (a samoudržování), kde prokázal, že procesní znalosti vznikají nevědomým získáváním informací o kovariacích mezi událostmi nebo rysy a že nevědomě mohou jednotlivci získat i velmi složité znalostní struktury.
Jeho výzkum samospásného vývoje dispozic pro kódování prokázal, že náhodně získané (a dokonce i velmi nepatrné) kognitivní preference nebo jiné dispozice pro kódování/interpretaci se mohou postupně vyvíjet a posilovat samospásným způsobem. Konkrétně běžné předsudky pro kódování mohou převádět nejednoznačné informace do subjektivního zážitku ze setkání s – ve skutečnosti neexistujícími – důkazy, které podporují již existující interpretační schémata jedince, a tak posilovat tato schémata samospásným způsobem. Tento mechanismus může přispívat k rozvoji osobnostních dispozic a individuálních preferencí, může usnadňovat učení, ale také může vést k samospásnému rozvoji dysfunkčních předsudků, fobií, averzí a dalších příznaků poruch.