Přesvědčovací terapie je formou direktivní psychoterapie, při které je klient veden k tomu, aby se řídil radou terapeuta v procesu přesvědčování. Může být považována za rozšíření zdravého rozumu kulturní praxe uvažování s lidmi, nabízející rady, jak by mohli, překonat své obtíže a do té míry může být považována za formu kognitivní terapie.
Paul Dubois poprvé zavedl přesvědčovací terapii jako racionální přístup k léčbě neurotických poruch. Byl ovlivněn spisy německého psychiatra Johanna Christiana Augusta Heinrotha (1773-1843) a hypnotickou terapií opovrhoval. Dubois vytvořil psychoterapeutickou metodiku, která byla formou sokratovského dialogu, který využíval vztahu lékař-pacient k přesvědčování pacienta ke změně jeho/jejího chování. Věřil, že je nutné apelovat na pacientův intelekt a rozum, aby byly odstraněny negativní a sebedestruktivní návyky. Věřil také, že je nutné, aby lékař přesvědčil pacienta o iracionalitě jeho/jejích neurotických pocitů a myšlenkových pochodů.