Prostorově-časové uvažování je schopnost vizualizovat prostorové vzorce a mentálně s nimi manipulovat v časově uspořádané posloupnosti prostorových transformací. Tato schopnost, často označovaná jako „myšlení v obrazech“, je důležitá pro generování a konceptualizaci řešení vícekrokových problémů, které vznikají v oblastech, jako je architektura, inženýrství, věda, matematika, umění, hry (např. šachy) a každodenní život.