Rethink je největší charita pro těžké duševní nemoci ve Spojeném království. Od 2. července 2002 je ‚Rethink‘ novým operačním názvem pro National Schizophrenia Fellowship.
Rethinkovým posláním je „Společně pomáhat všem postiženým těžkým duševním onemocněním obnovit lepší kvalitu života Převzít kontrolu a najít lepší způsob, jak žít život naplno“.
Rethink byly založeny před více než 30 lety, aby daly hlas lidem postiženým těžkým duševním onemocněním a dnes, s více než 8 300 členy, zůstávají rozhodnuti, že tento hlas bude i nadále slyšet. Rethink každý rok pomáhají více než 48 000 lidem prostřednictvím jejich služeb, podpůrných skupin a poskytováním informací o duševních problémech. Stránky navštíví každý rok téměř 300 000 návštěvníků.
Jejich cílem je dosáhnout praktické a pozitivní změny tím, že poskytnou naději a posílení prostřednictvím efektivních služeb, informací a podpory všem, kteří to potřebují. Lidé, kteří využívají jejich služeb a jejich pečovatelé, jsou v centru jejich vize a věříme, že všichni, kteří prodělají těžké duševní onemocnění, mají právo na to, aby s nimi bylo zacházeno s respektem a jako s rovnými občany. Rethink provádí výzkum, který informuje o jejich vlastní i národní politice duševního zdraví a Rethink aktivně vede kampaň za změnu prostřednictvím většího povědomí a porozumění. Rethink se věnují vytváření světa, kde jsou eliminovány předsudky a diskriminace.
Socha byla navržena tak, aby zvýraznila stigma duševních problémů, ale byla obviněna postavami jako sir Patrick Cormack z toho, že uráží jak bývalého premiéra, tak ty, kteří mají duševní problémy. Nicméně socha měla ukázat, jak jsou lidé v dnešní společnosti stigmatizováni duševními poruchami. Churchill měl během svého života příznaky deprese/bipolární poruchy nebo manické deprese. Lidé s těmito nemocemi byli v minulosti často oblékáni do rovných kabátů.
Socha byla zamýšlena jako oslava života muže, který zvítězil nad duševními problémy a Rethinkova kampaň za odstranění stigmatu a diskriminace, které čelí statisíce lidí s těžkou duševní poruchou, pokračuje.
Rethink řekl:
„Lidé, kteří mají vážné duševní problémy, umírají v průměru o 10 let dříve než členové běžné populace, z velké části kvůli diskriminaci, která brání lidem získat fyzickou zdravotní péči, kterou potřebují.
Lidem je odpírána pracovní místa kvůli předsudkům zaměstnavatelů. Dnes se o dávky pro nezpůsobilost při duševních problémech hlásí více lidí než o dávky pro uchazeče o zaměstnání v nezaměstnanosti. A to i přesto, že lidé s duševními problémy mají ze všech postižených osob nejvyšší chtěnost pracovat.
Lidé skrývají první příznaky duševní nemoci kvůli strachu, který duševní nemoci provází, a upírají si pomoc a podporu, kterou potřebují k obnovení svého života.“