CIE 1951 scotopic luminosity function. Horizontální osa je vlnová délka v nm.
Skotopické vidění se vyskytuje při svítivosti 10−2 až 10−6 cd/m². Jiné druhy nejsou univerzálně barvoslepé v podmínkách slabého světla. Sloní jestřáb-můra (Deilephila elpenor) vykazuje pokročilou barevnou diskriminaci i v tlumeném světle hvězd.
Mezopické vidění se vyskytuje za středních světelných podmínek (úroveň svítivosti 10−2 až 1 cd/m²) a je fakticky kombinací skopového a fotopického vidění. To však dává nepřesnou zrakovou ostrost a barevnou diskriminaci.
Za normálního světla (svítivost 1 až 106 cd/m²) dominuje vidění kuželových buněk a je to fotopické vidění. Dochází k dobré zrakové ostrosti (VA) a rozlišení barev.
Ve vědecké literatuře se člověk občas setká s termínem scotopic lux, který odpovídá fotopic lux, ale místo toho používá funkci scotopic visibility weighting.
Relativní citlivost normálního lidského pozorovatele na vlnovou délku se nezmění v důsledku změny osvětlení pozadí při skopotovém vidění. Citlivost na vlnovou délku je určena rhodopsinovým fotopigmentem. Jedná se o červený pigment, který je vidět na zadní straně oka zvířat, která mají bílé pozadí oka nazývané Tapetum lucidum. Pigment není patrný za fotopických a mezopických podmínek. Princip, že citlivost na vlnovou délku se během skopotového vidění nemění, vedl ke schopnosti detekovat u jedinců dvě funkční třídy kuželů. Pokud jsou přítomny dvě třídy kuželů, pak jejich relativní citlivost změní citlivost na vlnovou délku chování. Proto lze experimentováním určit „přítomnost dvou tříd kuželů měřením citlivosti na vlnovou délku na dvou různých pozadích a zaznamenáním změny v relativní citlivosti pozorovatele na vlnovou délku.“
Aby mohlo dojít k adaptaci na velmi nízkých úrovních, musí mít lidské oko velký vzorek světla napříč signálem, aby získalo spolehlivý obraz. To vede k tomu, že lidské oko není schopno rozlišit vysoké prostorové frekvence za slabého světla, protože pozorovatel prostorově zprůměrovává světelný signál.
Chování rhodopsinového fotopigmentu vysvětluje, proč lidské oko nedokáže za slabého světla rozlišit světla s různým rozložením spektrální síly. Reakce tohoto jediného fotopigmentu poskytne stejné množství pro 400nm světlo a 700nm světlo. Proto tento fotopigment pouze mapuje rychlost absorpce a nekóduje informace o relativním spektrálním složení světla.
Dalším důvodem, proč je vidění pod skotopickým viděním špatné, je to, že tyčinky, které jsou jedinými buňkami aktivními pod skotopickým viděním, se sbíhají k menšímu počtu neuronů v sítnici. Tento poměr mnoha ku jedné vede ke špatné citlivosti na prostorovou frekvenci.