Obraz mladé ženy při siestě. (Houpací síť, Gustave Courbet (1844).)
Siesta (IPA: /siːɛstə/, původní španělská výslovnost IPA: [ˈsjest̪a]) je krátké zdřímnutí v časném odpoledni, často po obědě. Takové období spánku je běžnou tradicí v některých zemích, zejména v těch, kde je teplé počasí. Slovo siesta je španělské, z latinského hora sexta – „šestá hodina“ (počítáno od úsvitu, tedy poledne, proto „polední odpočinek“).
Původ iberské siesty
Siesta je tradiční denní spánek Pyrenejského poloostrova a díky španělskému vlivu i latinskoamerických zemí. Odpolední spánek je běžným zvykem také na Filipínách, v Číně, Indii, Itálii, Řecku, Chorvatsku, na Maltě, na Blízkém východě a v severní Africe. V těchto zemích může být horko v časném odpoledni nesnesitelné, takže polední přestávka v pohodlí domova je ideální. V některých zemích, kde se spánek provádí, jako je severní Španělsko, jižní Argentina a Chile, je však podnebí podobné jako v Kanadě a severní Evropě. Kromě podnebí je v mnoha zemích s tímto zvykem běžné, že odpoledne se podává největší jídlo dne, na rozdíl od jiných zemí, kde se obědvá jen lehčeji.
Původní pojetí siesty bylo pouze polední přestávkou. Tato přestávka měla lidem umožnit trávit čas se svými přáteli a rodinou.
Jiní naznačují, že dlouhá délka moderní siesty sahá až do doby španělské občanské války, kdy chudoba vedla k tomu, že mnoho Španělů pracovalo v různých zaměstnáních v nepravidelných hodinách a odsunulo jídlo na pozdější odpoledne a večer.1 Tato hypotéza se však zdá nepravděpodobná, vezmeme-li v úvahu, že tradice siesty je velmi běžná v Latinské Americe a dalších zemích s hispánským vlivem, mnohem dříve než španělská občanská válka.
Ačkoli je kolonizována Portugalskem, je součástí Jižní Ameriky a jasně dominuje rovníkové až tropické klima, Brazílie stojí v křiklavém kulturním kontrastu, pokud jde o přijetí odpoledního šlofíka.
Ocelářský dělník si užívá svého „bhat-ghum“ na ocelových tyčích a gunnybag v ocelárně Whitefield, Bangalore, Indie
V Argentině má být siesta mezi 13:00 a 16:00 a v některých regionech, jako je Santiago del Estero, je nazývána „posvátnou“, protože lidé nechtějí být rušeni. Pracovní doba v těchto regionech je obvykle od 8:00 do 12:00 a od 16:00 do 20:00. Ostatní pracovní doba (prodloužená) se pohybuje od 6:00 do 13:00 a od 15:00 do 21:00, ale většina buď přidává nebo posouvá 30 minut na pravidelný 8-12/16-20krát. Ve větších městech, jako je Buenos Aires, a s časem a penězi, které jsou potřeba na dojíždění, podniky prostě používají 9-6 čas.
Na Maltě je pracovní doba obvykle mezi 9:00 a 12:30 a od 16:00 do 19:00, aby se dělníci mohli během přestávky vrátit domů, poobědvat a případně si dát siestu. Vzhledem ke krátké vzdálenosti mezi místem podnikání a jejich bydlištěm není tato praxe neobvyklá.
V Íránu je pracovní doba od 6:00 do poledne, pak pracovníci odpočívají u dlouhých obědů, které se obvykle jedí mimo místo zaměstnání, pak se po obědě, kdy pracovníci odcházejí domů, odpočívají a kolem 15:30 se vracejí do práce až do 20:30. Je typické vidět během poledne do 14:30 celá obchodní centra včetně Teheránského bazaru a dalších obchodních míst prakticky zavřených ve velkých městech během siesty.
Starší, předpubertální děti obvykle nejsou schopny si zdřímnout, ale získávají schopnost zdřímnout si jako teenageři. Někteří lidé spí celou dobu (až dvě hodiny), ale většina lidí se dívá na televizi nebo si krátce zdřímne na 15 až 30 minut. V každém případě jsou ulice v době siesty ve městech praktikujících siestu liduprázdné.
Načasování spánku u lidí závisí na rovnováze mezi homeostatickými spánkovými sklony, potřebou spánku jako funkce doby, která uplynula od poslední přiměřené spánkové epizody, a cirkadiánními rytmy, které určují ideální načasování správně strukturované a ozdravující spánkové epizody. Homeostatický tlak na spánek začíná narůstat po probuzení. Cirkadiánní signál pro bdění se začíná tvořit v (pozdním) odpoledni. Jak uvádí harvardský profesor spánkové medicíny Charles A. Czeisler:
U mnoha lidí tak dochází k propadu, když se spánková touha budí už hodiny a touha po bdění ještě nezačala. To je, opět cituji Czeislera, „skvělý čas na šlofíka“. Pohyb po bdění se během večera stupňuje, takže je obtížné usnout 2-3 hodiny před obvyklým spaním, kdy končí zóna údržby po probuzení.
U některých jedinců může postprandiální dip, krátký pokles hladiny glukózy v krvi způsobený normální reakcí těla na inzulín po těžkém jídle, vyvolat ospalost po jídle, která může podpořit zdřímnutí. Vzhled dipu je však primárně cirkadiánní, protože se objevuje i při absenci jídla.
Zubař a lékárník sdílející podobnou pracovní dobu na ostrově Lipsi v Řecku
Koncept poledního spánku je také výrazný v jiných tropických nebo subtropických zemích, kde odpolední vedro dramaticky snižuje produktivitu práce. The Washington Post z 13. února 2007 zevrubně referuje o studiích v Řecku, které naznačují, že ti, kdo si zdřímnou, mají menší riziko infarktu.
V jižní Asii je představa zdřímnutí po obědě běžná a představa jít spát po lehké masáži hořčičným olejem, která má vyvolat ospalost, byla před industrializací velmi populární. Bylo také velmi populární konzumovat během tohoto rituálu lehké občerstvení; mělo se za to, že tato praxe z člověka udělá lepšího člověka.[Jak odkazovat a odkaz na shrnutí nebo text] V Bangladéši a indickém Bengálsku je slovo, které popisuje tento koncept, bhat-ghum, doslova znamená „rýžový spánek“ (zdřímnutí po konzumaci rýže).
Odpolední spánek je také běžným zvykem v Číně a na Tchaj-wanu. Tomu se v čínštině říká xiuxi nebo wushui. Jeho hlavní rozdíl od siesty je v tom, že trvá mezi dvěma a třemi hodinami. Dochází k němu po poledním jídle a je dokonce ústavním právem (článek 43, Právo na odpočinek). Téměř všechny školy v pevninské Číně a na Tchaj-wanu mají půlhodinové „období spánku“ hned po obědě. Je to doba, kdy jsou všechna světla zhasnutá a člověk nesmí dělat nic jiného než spát.
Některé japonské kanceláře mají speciální místnosti známé jako napping rooms, kde si jejich pracovníci mohou zdřímnout během přestávky na oběd nebo po práci přesčas.
V islámu se doporučuje dát si krátkého šlofíka kolem 15-30 minut před časem na modlitby Dhuhr, s úmyslem udělat tahajjud později v noci.
Rychlý spánek očních pohybů · Non-rychlý spánek očních pohybů · spánek pomalých vln · spánek beta vln · spánek delta vln · spánek gama vln · spánek Theta vln
Syndrom pokročilé fáze spánku · Automatické chování · Porucha spánku s cirkadiánním rytmem · Syndrom opožděné fáze spánku · Dyssomnie · Hypersomnie · Nespavost · Narkolepsie · Noční děs · Nokturie · Noční myoklonus · Syndrom spánku a bdění po 24 hodinách · Ondinova kletba · Parasomnie · Spánková apnoe · Spánková deprivace · Spavost · Spavá nemoc · Spavost
Stavy vědomí ·Dream · Dream content · Exploding head syndrome · False awakening · Hypnagogia · Hypnic jerk · Lucid dream · Nightmare · Nocturnal emission · Sleep paralysis · Somnolence ·
Chronotyp · Léčba elektrolýzou · Hypnotické drogy · Napping · Jet lag · Lullaby · Polyfázický spánek · Segmentovaný spánek · Siesta · Spánek a učení · Spánkový dluh · Spánková setrvačnost · Spánek nástup · Léčba spánku · Spánkový cyklus probuzení · Chrápání