Nadřazený podélný fascikulus (také nazývaný nadřazený podélný fascikulus nebo SLF) je dvojice dlouhých obousměrných svazků neuronů spojujících přední a zadní část mozku. Každý svazek asociačních vláken je laterální k centrálnímu oválu mozkové hemisféry a spojuje čelní, okcipitální, parietální a spánkový lalok. Neurony procházejí od čelního laloku přes operkulum k zadnímu konci laterálního sulcusu, kde četné neurony vyzařují do okcipitálního laloku a další neurony se otáčejí dolů a dopředu kolem putamen a vyzařují do předních částí spánkového laloku.
SLF se skládá ze čtyř odlišných složek SLF I, SLF II, SLF III a arcuate fascicle (AF). U lidí jsou tyto čtyři složky spojeny dohromady, i když jsou funkčně odděleny. U subhumánních primátů jsou SLF a AF anatomicky odděleny a mají oddělené trajektorie.
SLF I je dorzální složkou a vzniká v nadřazené a střední parietální kůře, prochází kolem cingulárního sulcusu a v nadřazené parietální a frontální bílé hmotě a končí v dorzální a mediální kůře frontálního laloku (Brodmann 6, 8 a 9) a v doplňkové motorické kůře (M II).
SLF II je hlavní složkou SLF a vzniká v caudal-inferior parietální kůře a končí v dorsolaterální prefrontální kůře (Brodmann 6, 8 a 46).
SLF III je ventrální složka a vzniká v supramarginálním gyru (rostrální část dolního parietálního laloku) a končí ve ventrálním premotoru a prefrontální kůře mozkové (Brodmann 6, 44 a 46).
AF vzniká v kaudální oblasti nadřazeného temporálního gyru a prochází vedle neuronů SLF II nad Sylviovou štěrbinou a insulou u primátů, kteří nejsou lidmi. U lidí neurony, které vznikají z kaudálního nadřazeného temporálního gyru a nadřazeného temporálního sulcusu, procházejí kolem kaudální Sylviovy štěrbiny a spolu se svazkem SLF končí v dorzální prefrontální kůře mozkové (Brodmannovy oblasti 8 a 46).
SLF I se připojuje k nadřazené parietální kůře, která kóduje umístění částí těla v souřadnicovém systému zaměřeném na tělo a s M II a dorzální premotorovou kůrou. To naznačuje, že SLF I se zabývá regulací motorického chování, zejména podmíněnými asociativními úkoly, které vybírají mezi soupeřícími motorickými úkoly na základě podmíněných pravidel.
SLF II se napojuje na kaudální dolní parietální kůru, která ovládá prostorovou pozornost a vizuální a oční funkce. To naznačuje, že SLF II poskytuje prefrontální kůře informace o parietální kůře týkající se vnímání vizuálního prostoru. Vzhledem k tomu, že tyto svazky jsou obousměrné, pracovní paměť (Brodmann 46) v prefrontální kůře může poskytnout parietální kůře informace k zaměření prostorové pozornosti a regulaci výběru a získávání prostorových informací.
SLF III spojuje rostrální inferiorní parietální kůru, která získává informace z ventrálního prefrontálního gyru. To naznačuje, že SLF III přenáší somasenzorní informace, jako je jazyková artikulace, mezi ventrální premotorovou kůrou, Brodmann 44 (pars opercularis), supramarginálním gyrem (Brodmann 40) a lateriální inferiorní prefrontální mozkovou pracovní pamětí (Brodmann 46).
Arcuate fascicle spojuje horní temporální gyrus (Tpt) s dorzální prefrontální kůrou mozkovou, což naznačuje, že sluchová informace je přenášena mezi těmito dvěma oblastmi mozkové kůry.
frontální lalok: předklokální gyrus (primární motorická kůra, 4), předklokální sulcus, nadřazený frontální gyrus (6, 8), střední frontální gyrus (46), nižší frontální gyrus (Brocova plocha, 44 pars opercularis, 45 pars triangularis), prefrontální kůra (orbitofrontální kůra, 9, 10, 11, 12, 47)
parietální lalok: postcentrální sulcus, postcentrální gyrus (1, 2, 3, 43), superior parietální lobule (5), inferior parietální lobule (39-angulární gyrus, 40), precuneus (7), intraparietální sulcus
týlní lalok: primární zraková kůra (17), klínový, lingvální gyrus, 18, 19 (18 a 19 rozpětí celý lalok)
temporální lalok: příčný temporální gyrus (41-42-primární sluchová kůra), nadřazený temporální gyrus (38, 22-Wernickeho oblast), střední temporální gyrus (21), nižší temporální gyrus (20), fusiformní gyrus (36, 37)
limbický lalok/fornicate gyrus: cingulate cortex/cingulate gyrus, anterior cingulate (24, 32, 33), posterior cingulate (23, 31), isthmus (26, 29, 30), parahippocampal gyrus (piriform cortex, 25, 27, 35), entorhinal cortex (28, 34)
subkortikální/insulární kůra: rhinencephalon, čichový bulb, corpus callosum, laterální komory, septum pellucidum, ependyma, vnitřní kapsle, corona radiata, vnější kapsle
tvorba hippocampu: dentate gyrus, hippocampus, subiculum
bazální ganglie: striatum (caudatní jádro, putamen), lentiformní jádro (putamen, globus pallidus), klaustrum, extrémní kapsle, amygdala, nucleus accumbens
Některé kategorizace jsou aproximace a některé Brodmannovy oblasti překlenují gyri.
Uncinate fasciculus – Cingulum – Superior longitudinal fasciculus/Arcuate fasciculus – Inferior longitudinal fasciculus – Inferior occipitofrontal fasciculus – Fornix
Corpus callosum – Anterior commissure – Posterior commissure – Commissure of fornix