Kopie původního telefonu Alexandra Grahama Bella v Musée des Arts et Métiers v Paříži.
Telekomunikace je asistovaný přenos na dálku za účelem komunikace. V dřívějších dobách se k tomu používaly kouřové signály, bubny, semafory atd. V moderní době telekomunikace obvykle zahrnuje použití elektronických zařízení, jako je telefon, televize, rádio nebo počítač.
Telekomunikace hrají ve společenských vztazích stále důležitější roli. V posledních letech výrazně vzrostla popularita sociálních sítí. Tyto stránky umožňují uživatelům vzájemně komunikovat a také zveřejňovat fotografie, události a profily, které si mohou ostatní prohlédnout. V profilech může být uveden věk, zájmy, sexualita a vztahový status. Tyto stránky tak mohou hrát důležitou roli ve všech oblastech, od organizování společenských zásnub až po namlouvání.
Před sociálními sítěmi měly na sociální interakce významný vliv také technologie jako SMS a telefon. V roce 2000 skupina pro průzkum trhu Ipsos MORI uvedla, že 81 % uživatelů SMS ve věku 15 až 24 let ve Spojeném království používalo tuto službu ke koordinaci společenských akcí a 42 % k flirtování.
Z kulturního hlediska zvýšily telekomunikace možnosti přístupu veřejnosti k hudbě a filmu. Díky televizi mohou lidé sledovat filmy, které dosud neviděli, přímo u sebe doma, aniž by museli cestovat do videopůjčovny nebo kina. Díky rádiu a internetu mohou lidé poslouchat hudbu, kterou dosud neslyšeli, aniž by museli cestovat do obchodu s hudbou.
Stejně významný vliv měly telekomunikace i na reklamu. TNS Media Intelligence uvádí, že v roce 2007 bylo 58 % výdajů na reklamu ve Spojených státech vynaloženo na média závislá na telekomunikacích. Výsledky jsou shrnuty v následující tabulce.
Thompson si všímá, jak může používání technických komunikačních prostředků „změnit prostorové a časové dimenze společenského života“ Rozvoj telekomunikačních technologií ve druhé polovině 19. století byl obzvláště významný pro změnu společenského života, kdy se změnily charakteristiky prostorových a časových aspektů. Jak tvrdí Thompson, nástup telekomunikačních technologií, jako je telegraf a telefon, vedl k „rozpojení prostoru a času“ v tom smyslu, že se v procesu komunikace změnily koncepty prostoru a času. To připravilo půdu pro další proměnu, kterou Nowotny popisuje takto: „objev despaciální simultaneity“ způsobil revoluci v prožívání simultaneity, neboť se „odpoutala od prostorové podmínky společné lokality“. S tím přišla možnost prožívat události jako simultánní a navždy změnila telekomunikaci.