Termický účinek jídla

Termický efekt jídla, zkráceně TEF, je množství energetického výdeje nad klidovou metabolickou rychlostí v důsledku nákladů na zpracování potravin pro použití a skladování. Jednoduše řečeno, je to energie použitá při trávení, vstřebávání a distribuci živin. Je to jedna ze složek metabolismu spolu s klidovou metabolickou rychlostí a pohybovou složkou. Další dva termíny běžně používané k popisu termického efektu jídla jsou dietní indukovaná termogeneze (DIT) a specifická dynamická akce (SDA). Běžně používaný odhad termického efektu jídla je asi 10% kalorického příjmu, i když se tento efekt u různých složek jídla podstatně liší. Například dietní tuk se velmi snadno zpracovává a má velmi malý termický efekt, zatímco bílkoviny se obtížně zpracovávají a mají mnohem větší termický efekt.

Faktory, které ovlivňují tepelný účinek jídla

Tepelný účinek potravy je zvýšen jak aerobním tréninkem s dostatečnou dobou trvání a intenzitou, tak anaerobním tréninkem s hmotností. Nárůst je však marginální, činí 7-8 cal za hodinu. Primárními determinanty denního TEF jsou množství a složení požité potravy.

Přestože se někteří domnívají, že TEF je u obezity snížen, rozporuplné výsledky a nekonzistentní výzkumné metody nedokázaly taková tvrzení potvrdit.

Tepelným účinkem potravy je energie potřebná pro trávení, vstřebávání a likvidaci požitých živin. Její velikost závisí na složení konzumované potravy:

O syrovém celeru a grapefruitu se často tvrdí, že mají negativní kalorickou bilanci (potřebují více energie k trávení, než získají z potravy), pravděpodobně proto, že tepelný účinek je větší než kalorický obsah díky vysoké vláknité matrici, která musí být rozpletena, aby se dostala k jejich sacharidům. Nebyl však proveden žádný výzkum, který by tuto hypotézu otestoval a významná část tepelného účinku závisí na citlivosti inzulínu jedince, přičemž jedinci citlivější na inzulín mají významný účinek, zatímco jedinci se zvyšující se rezistencí mají zanedbatelné až nulové účinky.

Doporučujeme:  Paleopsychologie

Středisko funkčních potravin na Oxfordské Brookesově univerzitě provedlo studii účinků chilli papriček a triglyceridů se středním řetězcem (MCT) na dietou indukovanou termogenezi (DIT). Dospělo k závěru, že „přidání chilli papriček a MCT do jídel zvyšuje DIT o více než 50 %, které se v průběhu času mohou hromadit, aby pomohly navodit úbytek hmotnosti a zabránit přírůstku nebo návratu na váhu“.

Australská organizace Human Nutrition provedla studii o vlivu obsahu jídla v jídelníčku štíhlých žen na termický vliv jídla a zjistila, že přidání složky obsahující zvýšenou rozpustnou vlákninu a amylózu nesnižuje spontánní příjem jídla, ale spíše je spojeno s vyšším následným příjmem energie i přes její snížené glykemické a inzulinové účinky.

Tepelný účinek potravy by se měl měřit po dobu delší nebo rovnou pěti hodinám.

Americký časopis Journal of Clinical Nutrition zveřejnil, že TEF u většiny lidí trvá déle než 6 hodin.

Výzkum zjistil, že termický účinek jídla přispívá k tomu, že kalorie nemusí být všechny stejné, pokud jde o přírůstek hmotnosti. V jedné studii jedlo sedmnáct subjektů ve dvou různých dnech dva chlebové sendviče se sýrem, které byly stejné, pokud jde o kalorie (subjekty si mohly vybrat buď 600 nebo 800 kcal jídla), ale jeden byl „celozrnný“ (vícezrnný chléb, obsahující celá slunečnicová semínka a celozrnná jádra, s čedarem), zatímco druhý byl „zpracované jídlo“ (bílý chléb a zpracovaný sýrový výrobek). U každého subjektu měřili výzkumníci dodatečnou energii, kromě té, která je dána bazální metabolickou rychlostí, kterou subjekt vynaložil během šesti hodin následujících po konzumaci jídla; tato energie dělená energetickým obsahem jídla byla (po vynásobení 100) uváděna jako procentuální koeficient DIT. Průměrný procentuální koeficient DIT pro sendviče s ″celým jídlem″ byl (19,9±2,5)%, zatímco pro sendviče s ″zpracovaným jídlem″ to bylo (10,7 ±1,7)% – rozdíl faktoru 2. Když se hodnoty DIT odečtou od celkové energie jídla, vyplývá z toho, že subjekty získaly z ″zpracovaného jídla″ o 9,7% více čisté energie než z ″celého jídla″.

Doporučujeme:  Genová exprese

Citrát syntáza – Akonitáza – Isocitrát dehydrogenáza – Oxoglutarát dehydrogenáza – Succinyl coenzyme A syntetáza – Succinát – Koenzym Q reduktáza (SDHA, SDHB, SDHC, SDHD) – Fumaráza – Malá dehydrogenáza

Pyruvátkarboxyláza – aspartáttransamináza – glutamátdehydrogenáza – methylalonyl-CoA mutasa – komplex pyruvátdehydrogenázy