Wilfred Batten Lewis Trotter, FRS (1872–1939) byl britský chirurg, průkopník v neurochirurgii. Byl také známý svými studiemi sociální psychologie, především svým konceptem stádního instinktu, který poprvé načrtl ve dvou publikovaných pracích v roce 1908 a později ve svém slavném populárním díle Instinkty stáda v míru a válce. Trotter tvrdil, že družnost je instinkt a studoval včelí úly, stáda ovcí a vlčí smečky.
Narodil se v Colefordu v hrabství Gloucestershire v roce 1872, v šestnácti letech se přestěhoval do Londýna, kde studoval na vysoké škole. Vynikající student medicíny se rozhodl specializovat na chirurgii a v roce 1901 byl jmenován chirurgickým registrátorem v University College Hospital a v roce 1906 asistentem chirurga. Po získání lékařského titulu si otevřel vlastní praxi. Byl také vášnivým spisovatelem se zájmem o vědu a filozofii. V roce 1908 publikoval dvě práce na téma stádní mentality, které byly předchůdci jeho pozdějšího, slavnějšího díla.
Pracoval v University College Hospital v Londýně jako profesor chirurgie, v letech 1928 až 1932 zastával funkci čestného chirurga krále Jiřího V. Byl také členem Rady Královské společnosti, která udělila jejich čestné členství profesoru Freudovi, kterého navštěvoval po svém přestěhování do Anglie. Později byl konzultován ohledně Freudovy rakoviny v konečném stádiu, v roce 1938. V květnu 1931 byl zvolen členem Královské společnosti. V posledních letech svého života se stal profesorem a ředitelem chirurgického oddělení na UCH a obrátil se k psaní ve větším měřítku.
Zemřel v Blackmooru v Hampshiru v roce 1939. Sbírané dokumenty Wilfreda Trottera, antologie jeho posledních esejů, se objevily dva roky po jeho smrti.
Trotter byl také chirurgem, na University College London, pro kterého Wilfred Bion pracoval jako rezident ve svém vlastním lékařském vzdělání, než slavně studoval skupiny a vyškolil se jako psychoanalytik v Tavistock Institute. Ve svém líčení Bionova života „Dny našich let“ jeho žena Francesca píše o velkém vlivu Trottera na směr Bionovy práce na skupinových vztazích.
Edward Bernays, autor knihy Propaganda a Freudův synovec, odkazuje ve svých spisech také na Trottera a Gustava Le Bona.
Několikrát se setkal se Sigmundem Freudem. Podle Ernesta Jonese (Freudův první životopisec), „byl jedním z prvních dvou nebo tří v Anglii, kteří ocenili význam Freudovy práce, kterou jsem díky němu poznal. Byl jedním z rychle se zmenšující skupiny, která se zúčastnila prvního mezinárodního kongresu v Salcburku v roce 1908“.
Trotterova populární kniha Instincts of the Herd in Peace and War (Instinkty stáda v míru a válce) je analýzou skupinové psychologie a schopnosti velkého množství lidí nechat se ovlivnit vrozenou tendencí. Popularizoval v ní v angličtině koncept, zpracovaný nejprve francouzským sociologem Gustavem Le Bonem, instinktu převažujícího nad vůlí jednotlivce ve prospěch skupiny.
Trotterovy spisy o stádní mentalitě, které začaly již v roce 1905 a byly publikovány ve dvou částech v letech 1908 a 1909, jsou některými považovány za průlom v chápání skupinového chování, dlouho předtím, než se jeho studie stala důležitou v různých oborech, od vztahů na pracovišti až po marketing.
Trotter, W. (1908). „Stádní instinkt a jeho vliv na psychologii civilizovaného člověka – část 1.“ Sociological Review, July.
Trotter, W. (1909). „Stádní instinkt a jeho vliv na psychologii civilizovaného člověka – část 2.“ Sociological Review, January.
Trotter, W. (1919). Instincts of the Herd in Peace and War – 4. dojem, s postskriptem. New York, MacMillan.
Cooke, D. (1987). „Book review – WILFRED TROTTER, Instincts of the herd in peace and war 1916-1919, London, Keynes Press, 1985.“ Medical History 31(1): 113-4.
Holdstock, D. (1985). Úvod. in: Instincts of the herd in peace and war 1916-1919. W. Trotter. London, Keynes Press: pp xxviii.
–
VIAF: 27436574 –
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–