Zázračná otázka je metoda dotazování, kterou kouč, terapeut nebo poradce používá k tomu, aby klientovi pomohl představit si, jak se změní budoucnost, až problém přestane existovat. Také může pomoci stanovit cíle.
Tradiční verze zázračné otázky by zněla takto:
Existuje mnoho různých verzí zázračné otázky v závislosti na kontextu a klientovi.
V konkrétní situaci se poradce může zeptat,
Klient (dítě) může reagovat slovy,
Poradce chce, aby si klient stanovil pozitivní cíle, tedy to, co udělá, a ne to, co neudělá – aby si lépe zajistil úspěch. Poradce se tedy může klienta zeptat: „Co budete dělat místo toho, když vám někdo bude nadávat?“.
Škálovací otázky slouží k identifikaci užitečných rozdílů pro klienta a mohou také pomoci stanovit cíle. U dětí lze často použít vizuální pomůcky, například obrázek velkého teploměru. Klienta se zeptáme: „Co je třeba udělat, abyste se dostal ze 4 na 5?“. Klient popíše, jakým chováním by toho dosáhl, a tím určí, co bude dělat dál.
Otázky týkající se vyhledávání výjimek
Zastánci SFBT trvají na tom, že vždy existuje výjimka, kdy došlo k problému. Poradce se snaží povzbudit klienta, aby popsal, co bylo jinak nebo co klient udělal jinak. Cílem je, aby si klient zopakoval, co fungovalo v minulosti, a pomohl mu získat důvěru ve zlepšení do budoucna.
Hlavní myšlenkou přístupu zaměřeného na řešení je, že lidé se zaseknou na svých problémech, protože je považují za neřešitelné. Pracovníci zaměřující se na řešení pomáhají lidem najít způsoby, jak nahlížet na jejich situaci, které zvyšují pravděpodobnost změny a na jejichž základě lze konstruovat řešení.