Narodil se a vyrostl ve Velké Británii, vzdělání získal na Clifton College a poté na Corpus Christi College v Oxfordu.
Po krátkém období vyučování na Rossallu se vrátil do Oxfordu, kde učil až do roku 1967. V tomto roce se přestěhoval do Spojených států, aby přijal profesuru na Kalifornské univerzitě v Berkeley, kde učil až do své smrti v roce 1988. V roce 1979 se vrátil do Velké Británie, aby přednášel Johna Locka o aspektech rozumu. Mnoho svých esejů a prací přetiskl ve své valediktorní knize Studies in the Way of Words (1989).
Byl ženatý a měl dvě děti. S manželkou žili ve starém domě ve španělském stylu v Berkeley Hills.[citace nutná]
Griceova práce je jedním ze základů moderního studia pragmatiky.
Grice je připomínán především pro své příspěvky ke studiu významu mluvčího, jazykového významu a (několika) vzájemných vztahů mezi těmito dvěma jevy. Poskytl a rozvinul analýzu pojmu jazykového významu z hlediska významu mluvčího (podle jeho původního návrhu ‚A znamenalo něco podle X‘ je zhruba ekvivalentní ‚A vyslovené X se záměrem navodit víru pomocí rozpoznání tohoto záměru‘). Aby vysvětlil, jak lze chápat neartikulované výroky, dále postuloval existenci obecného kooperativního principu v konverzaci, jakož i některých zvláštních maxim konverzace odvozených z kooperativního principu. Aby popsal určité vývody, pro které by se slovo „implikace“ jevilo jako nevhodné, zavedl pojem (několika druhů) implatur.
Rozdíl mezi přirozeným a nepřirozeným významem
Grice chápal „význam“ jako označení dvou dosti odlišných druhů jevů. Přirozený význam má vystihnout něco podobného vztahu mezi příčinou a následkem, jak je například aplikováno ve větě „Tyto skvrny znamenají spalničky“. To je třeba odlišit od toho, co Grice nazývá nepřirozeným významem, jak je přítomno v „Ty tři zvonky na zvonku (autobusu) znamenají, že autobus je plný“. Griceův následný návrh zní, že pojem nepřirozeného významu by měl být analyzován z hlediska záměrů mluvčích ve snaze něco sdělit publiku.
Ve své knize Studie cestou slov představuje to, co nazývá „Griceův paradox“. Předpokládá v ní, že dva šachisté, Yog a Zog, odehrají 100 partií za následujících podmínek:
(1) Yog je bílý devětkrát z deseti.
(2) Nejsou žádné remízy.
(1) Yog, když bílý, vyhrál 80 z 90 her.
(2) Yog, když černý, prohrál deset z deseti her.
(i) 8/9 krát, pokud Yog byl bílý, Yog vyhrál.
(ii) 1/2 času, pokud Yog prohrál, Yog byl černý.
(iii) 9/10 krát, buď Yog nebyl bílý, nebo vyhrál.
Z těchto výroků by se mohlo zdát, že by se tyto dedukce daly provést kontradikcí a podmíněnou disjunkcí:
([a] od [ii]) Pokud Yog byl bílý, pak 1/2 času Yog vyhrál.
([b] od [iii]) 9/10 krát, pokud Yog byl bílý, pak vyhrál.
Ale jak (a) tak (b) jsou nepravdivé – odporují (i). Ve skutečnosti, (ii) a (iii) neposkytují dostatek informací, aby se k těmto závěrům dalo použít bayesovské uvažování. To by mohlo být jasnější, kdyby (i)-(iii) bylo místo toho uvedeno takto:
(i) Když byl Yog bílý, Yog vyhrál 8/9 krát. (Nejsou uvedeny žádné informace o tom, kdy byl Yog černý.)
(ii) Když Yog prohrál, Yog byl černý 1/2 času. (Nejsou uvedeny žádné informace o tom, kdy Yog vyhrál.)
(iii) 9/10 krát, buď byl Yog černý a vyhrál, Yog byl černý a prohrál, nebo Yog byl bílý a vyhrál. (Nejsou poskytnuty žádné informace o tom, jak je 9/10 rozděleno mezi tyto tři situace.)
Griceův paradox ukazuje, že přesný význam výroků zahrnujících podmíněnosti a pravděpodobnosti je složitější, než může být zřejmé při náhodném zkoumání.
Některé rozdíly zavedené Grice
V průběhu svého zkoumání významu mluvčího a jazykového významu zavedl Grice řadu zajímavých rozlišení. Například rozlišoval mezi čtyřmi druhy obsahu: kódovaný / nekódovaný obsah a pravdivě podmíněný / pravdivě podmíněný obsah.[citace nutná]
Někdy výrazy nemají doslovný výklad nebo nemají žádný obsah podmíněný pravdou a někdy výrazy mohou mít obsah podmíněný pravdou i obsah zakódovaný.
Pro Grice mohou tyto odlišnosti vysvětlit alespoň tři různé možné odrůdy výrazu:
Maximální množství: Informace
Maxim vztahu: Relevance
Kritiky a zkoumání
Teorie relevance Dana Sperbera a Deirdre Wilsonové staví na Griceově teorii významu a jeho popisu pragmatické inference. Viz Relevance: Communication and Cognition (Oxford: Blackwell, 1986).
Griceovu práci podrobně zkoumá Stephen Neale, „Paul Grice and the Philosophy of Language“, Linguistics and Philosophy 15: 5 (Oct. 1992).
Thomas Aquinas ·Robert Audi ·A. J. Ayer ·George Berkeley ·Laurence BonJour ·René Descartes ·Edmund Gettier ·Alvin Goldman ·Nelson Goodman ·Paul Grice ·David Hume ·Immanuel Kant ·Søren Kierkegaard ·John Locke ·G. E. Moore ·Robert Nozick ·Alvin Plantinga ·Plato ·Louis Pojman ·P. F. Strawson ·W.V.O. Quine ·Bertrand Russell ·Ludwig Wittgenstein ·Vienna Circle
Koherentismus ·Konstruktivistická epistemologie ·Kontextualismus ·Determinismus ·Empiricismus ·Fallibilismus ·Foundationalismus ·Holismus ·Infinitismus ·Innatismus ·Internalismus a externalismus ·Naïve realismus ·Naturalizovaná epistemologie ·Objektivistická epistemologie ·Fenomenismus ·Pozitivismus ·Reduktivismus ·Reliabilismus ·Reprezentativní realismus ·Racionalismus ·Skepticismus ·Teorie forem ·Transcendentální idealismus ·Uniformitarianismus
Znalost ·Odůvodnění ·Víra ·Vnímání ·A priori znalost ·Indukce ·Jiné mozky ·Analyticko-syntetické rozlišení ·Příčinná souvislost ·Zdravý rozum ·Popisné poznání ·Gettierův problém ·Objektivita ·Analýza ·Propozice ·Regresní argument ·Jednoduchost ·Spekulativní důvod ·Pravda ·více…
Nástin epistemologie ·Alethiologie ·Formální epistemologie ·Meta-epistemologie ·Filosofie vnímání ·Filosofie vědy ·Víra a racionalita ·Společenská epistemologie