Rozlišení mezi AAION a nearteritickou AION bylo provedeno proto, aby bylo zdůrazněno rozdílné etiologie přední ischemické neuropatie optického nervu. AAION je způsobena temporální arteritidou (nazývanou také obří buněčná arteritida), zánětlivým onemocněním středně velkých cév (Chapel-Hill-Conference), které se vyskytuje zejména s postupujícím věkem. Oproti tomu NAION je výsledkem souběhu kardiovaskulárních rizikových faktorů u pacienta s „přeplněnými“ optickými disky. Nearteritická AION je častější než AAION a obvykle se vyskytuje u o něco mladší skupiny než AAION. Zatímco pouze několik případů NAION vede k téměř úplné ztrátě zraku, většina případů AAION zahrnuje téměř úplnou ztrátu zraku.
Mimo tento úvod se tento článek zaměří na nearteritickou AION. Pro diskuzi o arteritické AION viz samostatný článek arteritická přední ischemická neuropatie optického nervu. Ačkoli termín „AION“ může být použit pro popis buď přední ischemické neuropatie optického nervu obecně nebo nearteritické AION konkrétně, v tomto článku „NAION“ bude napříště používán pro označení nearteritické přední ischemické neuropatie optického nervu. Nonarteritická přední ischemická neuropatie optického nervu (NAION) je izolovaná mozková příhoda z bílé hmoty optického nervu (ON). NAION je nejčastější příčinou náhlé ztráty zraku související s optickým nervem, která postihuje více než 10 000 Američanů každý rok, často bilaterálně. Neexistuje žádná klinicky účinná léčba, především proto, že o její patofyziologii je známo jen málo, a existuje jen málo histopatologických studií akutního stavu.
Podrobný recenzní článek publikovaný v březnu 2009 popsal nejnovější informace o arteritické a nearteritické ischemické neuropatii optického nervu, jak přední (A-AION a NA-AION), tak zadní (A-PION, NA-PION a chirurgická).
NAION se typicky objevuje náhle a po probuzení. Pacient zaznamenává, že špatně vidí na jedno oko. Zrak v tomto oku je zakryt tmavým stínem, který často zahrnuje jen horní nebo dolní polovinu zorného pole, obvykle oblast směrem k nosu. Není tam žádná bolest. Přibližně za 6 měsíců po infarktu se zraková ostrost zlepší o 3 a více zorných čar na Snellenově grafu (grafu s menšími písmeny na každé dolní čáře) u 42,7% pacientů. Kromě toho se zrak zhoršil o 3 a více čar u 12,4% pacientů. Druhé oční postižení se objevuje přibližně u 15% až 20% pacientů s NAION během 5 let. Naštěstí to nemusí být strašně zničující, protože zraková ostrost může zůstat jen mírně poškozená. Navíc většina případů NAION zahrnuje ztrátu hemifieldu (buď horní nebo dolní polovina zorného pole, ale ne obojí). Několik případů NAION zahrnuje téměř úplnou ztrátu zraku.
Vzhledem k tomu, že arteritická AION je svým projevem podobná nearteritické AION, musí být pacienti starší 50 let s diagnózou NAION vyšetřeni k vyloučení AAION (příznaky: bolestivé křeče čelistních svalů, citlivost pokožky hlavy, neúmyslný úbytek hmotnosti, únava, myalgie a ztráta chuti k jídlu). Pacienti s NAION starší 75 let by navíc měli být často vyšetřeni bez ohledu na krevní testy.
Odhaduje se, že výskyt AION je asi 8000/rok v USA.
Mechanismus poranění u NAION býval poměrně kontroverzní. Odborníci v oboru (neurooftalmologové) však dospěli ke shodě, že ve většině případů se jedná o dva hlavní rizikové faktory. Prvním je predispozice ve formě typu tvaru optického disku. Optický disk je místo, kde se axony z buněk retinálního ganglionu shromažďují do optického nervu. Optický nerv je svazek axonů, které přenášejí vizuální signály z oka do mozku. Tento optický nerv musí pronikat skrz oční stěnu a otvor, aby se do něj vešel, je obvykle o 20-30% větší než průměr nervu. U některých pacientů je optický nerv téměř tak velký jako otvor v zadní části oka a optický disk se při pohledu oftalmoskopií jeví jako „přeplněný“. Přeplněný disk je také označován jako „disk v ohrožení“. I když jde o rizikový faktor, naprostá většina jedinců s přeplněnými disky NAION nepociťuje.
Druhý hlavní rizikový faktor zahrnuje obecnější kardiovaskulární rizikové faktory. Nejčastějšími jsou cukrovka, hypertenze a vysoká hladina cholesterolu. Zatímco tyto faktory predisponují pacienta k rozvoji NAION, nejčastějším srážecím faktorem je výrazný pokles krevního tlaku během spánku (noční arteriální hypotenze) – proto nejméně 75% pacientů nejprve zjistí ztrátu zraku po probuzení ze spánku. Tyto vaskulární rizikové faktory vedou k ischemii (špatnému zásobení krve) části optického disku. Disk pak nabobtná a v přeplněném optickém disku to vede ke kompresi a větší ischemii.
Vzhledem k tomu, že obě oči mají podobný tvar, optometrista nebo oftalmolog se podívá na zdravé oko, aby posoudil anatomickou predispozici. Neovlivněné oko má do pěti let 14,7% riziko NAION.
Řada studií spojuje užívání Viagry s NAION.
Jakmile dojde k NAION, mělo se za to, že neexistuje žádná akceptovaná léčba, která by toto poškození zvrátila. Nedávná rozsáhlá studie však ukázala, že pokud jsou pacienti léčeni velkými dávkami kortikosteroidů během časných stádií NAION, u očí s počáteční zrakovou ostrostí 20/70 nebo horší, pozorovanou do 2 týdnů od počátku, došlo ke zlepšení zrakové ostrosti v 70% v léčené skupině ve srovnání s 41% v neléčené skupině (poměr šancí na zlepšení: 3,39; 95% CI:1,62, 7,11; p ¼ 0,001) (Graefes Arch. Clin. Exp. Ophthalmol 2008;246,:1029-1046.). Tato studie a přírodovědná studie NAION (Oftalmologie 2008;115: 298-305.) ukázaly, že zraková ostrost se může zlepšit až do 6 měsíců, a ne až poté. Pro minimalizaci rizika další ztráty zraku v kolegiálním oku nebo stejném oku je nezbytné snížit rizikové faktory. Zdravý rozum velí snažit se kontrolovat kardiovaskulární rizikové faktory z mnoha důvodů, včetně ochrany před tím, co se stane druhému oku. Náhlá ztráta zraku by měla vést k oční konzultaci. Pokud je podezření na NAION, pak ideálně neuro-oftalmologa konzultace by měla být získána.
V současné době probíhá mnoho výzkumů, které se zabývají možnostmi ochrany nervu (neuroprotekce) nebo dokonce regenerace nových vláken v optickém nervu. V současné době neexistují žádné klinické studie léčby NAION. Zatím neexistují žádné důkazy, že by tzv. neuroprotektory měly v NAION nějaký příznivý účinek.
Kromě takového výzkumu se o patenty ucházely společnosti Pfizer, The University of Southern California, Otsuka Pharmaceutical a další jednotliví vynálezci na inovace související s léčbou přední ischemické neuropatie optického nervu.
oční víčko: zánět (Stye, Chalazion, Blefaritida) – Entropion – Ektrofie – Lagophthalmos – Blefarokaláza – Ptóza – Blefarofosymóza – Xanthelasma – Trichiáza – Madaróza
slzný systém: Dakryoadenitida – Epifora – Dakryocystitida
orbit: Exophthalmos – Enophthalmos
Zánět spojivek (alergický zánět spojivek) – Pterygium – Pinguecula – Subkonjunktivální krvácení
skleróza: skleróza rohovka: Keratitida – vřed rohovky – sněžná slepota – Thygesonova povrchová tečkovitá keratopatie – Fuchsova dystrofie – Keratokonus – Keratoconjunctivitis sicca – obloukové oko – Keratoconjunctivitis – rohovková neovaskularizace – Kayser-Fleischerův kruh – Arcus senilis – pásová keratopatie
Iritida – Uveitida – Iridocyklitida – Hyfém – Perzistující pupilární membrána – Iridodialýza – Synechie
Katarakta – Afakie – Ectopia lentis
Choroidermie – Choroiditida (Chorioretinitida)
Retinitida (chorioretinitida) – odchlípení sítnice – retinoschiza – retinopatie (Biettiho krystalická dystrofie, Coatsova choroba, diabetická retinopatie, hypertenzní retinopatie, retinopatie nedonošenosti) – makulární degenerace – retinitida pigmentosa – retinální krvácení – centrální serózní retinopatie – makulární edém – epileptická membrána – makulární svraštělost – Vitelliformní makulární dystrofie – Leberova vrozená amauróza – Birdshotova chorioretinopatie
Optická neuritida – Papilledema – Optická atrofie – Leberova hereditární optická neuropatie – Dominantní optická atrofie – Optický disk drusen – Glaukom – Toxická a nutriční optická neuropatie – Anterior ischemická optická neuropatie
Paralytický strabismus: Oftalmoparéza – progresivní zevní oftalmologie – paréza (III, IV, VI) – Kearnsův-Sayrův syndrom
Jiný strabismus: Esotropie/Exotropie – hypertrofie – heteroforie (Esoforie, Exoforie) – Brownův syndrom – Duanův syndrom
Jiný binokulární: Konjugovaná křečová obrna – Konvergenční nedostatečnost – Internukleární oftalmologie – Jeden a půl syndrom
Refrakční chyba: Hyperopie/Myopie – Astigmatismus – Anisometropie/Aniseikonie – Presbyopie
Amblyopie – Leberova vrozená amauróza – subjektivní (Astenopie, Hemeralopie, Fotofobie, Scintilující skotom) – Diplopie – Skotoma – Anopsie (Binasal hemianopsia, Bitemporal hemianopsia, Homonymous hemianopsia, Quadrantanopia) – Barevná slepota (Achromatopsia, Dichromacy, Monochromacy) – Nyctalopia (Oguchiho nemoc) – Slepota/Nízké vidění
Anisocoria – Argyll Robertson pupil – Marcus Gunn pupil/Marcus Gunn phenomenon – Adie syndrom – Mióza – Mydriáza – Cykloplegie
Trachoma – Onchocerciáza
Nystagmus – glaukom/oční hypertenze – floater – Leberova hereditární optická neuropatie – červené oko – keratomykóza – xeroftalmie – phthisis bulbi