Cuneus

Cukeus je část lidského mozku v týlním laloku.

Cune (Brodmannova oblast 17) přijímá vizuální informace z kontralaterální nadřazené sítnice představující dolní vizuální pole. Je nejvíce známý svým zapojením do základního vizuálního zpracování. Pyramidové buňky v Cune (striátní kůra) projektují extrastriátní kůry (BA 18,19). Střední úroveň vizuálního zpracování, ke kterému dochází v extrastriátních projekčních polích Cune, je modulována extraretinálními efekty, jako je pozornost, pracovní paměť a očekávání odměny.

Kromě své tradiční role místa pro základní vizuální zpracování je objem šedé hmoty v klíně spojován s lepší inhibiční kontrolou u pacientů s bipolární depresí. Patologičtí gambleři mají vyšší aktivitu v dorzálním proudu vizuálního zpracování včetně klína v porovnání s kontrolami.

Pozice cunea(červeného) levé mozkové hemisféry.

frontální lalok: předklokální gyrus (primární motorická kůra, 4), předklokální sulcus, nadřazený frontální gyrus (6, 8), střední frontální gyrus (46), nižší frontální gyrus (Brocova plocha, 44 pars opercularis, 45 pars triangularis), prefrontální kůra (orbitofrontální kůra, 9, 10, 11, 12, 47)

parietální lalok: postcentrální sulcus, postcentrální gyrus (1, 2, 3, 43), superior parietální lobule (5), inferior parietální lobule (39-angulární gyrus, 40), precuneus (7), intraparietální sulcus

týlní lalok: primární zraková kůra (17), klínový, lingvální gyrus, 18, 19 (18 a 19 rozpětí celý lalok)

temporální lalok: příčný temporální gyrus (41-42-primární sluchová kůra), nadřazený temporální gyrus (38, 22-Wernickeho oblast), střední temporální gyrus (21), nižší temporální gyrus (20), fusiformní gyrus (36, 37)

limbický lalok/fornicate gyrus: cingulate cortex/cingulate gyrus, anterior cingulate (24, 32, 33), posterior cingulate (23, 31), isthmus (26, 29, 30), parahippocampal gyrus (piriform cortex, 25, 27, 35), entorhinal cortex (28, 34)

subkortikální/insulární kůra: rhinencephalon, čichový bulb, corpus callosum, laterální komory, septum pellucidum, ependyma, vnitřní kapsle, corona radiata, vnější kapsle

Doporučujeme:  Refrakterní perioda (fyziologie)

tvorba hippocampu: dentate gyrus, hippocampus, subiculum

bazální ganglie: striatum (caudatní jádro, putamen), lentiformní jádro (putamen, globus pallidus), klaustrum, extrémní kapsle, amygdala, nucleus accumbens

Některé kategorizace jsou aproximace a některé Brodmannovy oblasti překlenují gyri.

1° (Bipolární buňka sítnice) → 2° (Ganglionická buňka) → 3° (Optický nerv → Optický chiasmus → Optický trakt → LGN Thalamus) → 4° (Optické záření → Cuneus a Lingual gyrus Visual cortex → Blobs → Globs)

PPRF → Abducenovo jádro → MLF → Okulomotorické jádro → Středosval konečníku

Rostrální intersticiální jádro → Okulomotorické jádro, Trochleární jádro → Svaly na oběžné dráze

Polokruhový kanál → Vestibulocochlear nerve → Vestibulární jádra → Abducens nucleus → MLF (Vestibulo-oculomotor fibers) → Oculomotor nucleus → Medial rectus muscle

1° (zadní hypothalamus → Ciliospinální centrum) → 2° (horní cervikální ganglion) → 3° (Sympatický kořen řasnatého ganglionu → Nasocilární nerv → Dlouhé řasnaté nervy → Iris dilator sval)

1° (Retina → Optický nerv → Optický chiasmus → Optický trakt → Pretektální jádro) → 2° (Edingerovo-Westfálovo jádro) → 3° (Okulomotorický nerv → Parasympatický kořen řasnatého ganglionu → Ciliární ganglion) → (4° Krátké řasnaté nervy → Svalovina duhového svěrače)

1° (Retina → Optický nerv → Optický chiasmus → Optický trakt → Vizuální kůra → Brodmannova oblast 19 → Pretektální oblast) → 2° (Edingerovo-Westfálovo jádro) → 3° (Krátké řasnaté nervy → Ciliární ganglion → Ciliární svalstvo)

Retina → Hypothalamus (Suprachiasmatické jádro)

Tento článek obsahuje text z Encyclopædia Britannica, Eleventh Edition, publikace nyní ve veřejné doméně.