Rozlišování mezi duševní nemocí a duševní pohodou
Povědomí o duševním zdraví se v dnešním světě stalo významným tématem. Duševní zdraví je důležitým tématem, o kterém je třeba diskutovat, od uznání, že se jedná o celosvětový zdravotní problém, až po vzdělávání veřejnosti o tom, co je to duševní zdraví. Navzdory rozdílům v pojmech „duševní nemoc“ a „duševní pohoda“ se stále najdou lidé, kteří si je někdy pletou a zaměňují je. V tomto článku se s vámi podělím o to, co je duševní nemoc a co je duševní pohoda, a následně o jejich vzájemné vztahy.
Začněme tím, co je to duševní nemoc. Podle Světové zdravotnické organizace (2019) duševní onemocnění, známé také jako duševní poruchy, „zahrnuje širokou škálu problémů s různými příznaky. Obecně se však vyznačují určitou kombinací abnormálních myšlenek, emocí, chování a vztahů s ostatními lidmi“. Jinými slovy, duševní poruchy jsou jako duševní onemocnění. Mezi příklady duševních poruch patří deprese, schizofrenie, úzkostné stavy nebo duševní postižení z jiných příčin, například zneužívání drog.
Je důležité mít základní povědomí o tom, co jsou to duševní poruchy, protože se jedná o zdravotní problém, který postihuje většinu populace. Je také dobré mít základní znalosti, protože mohou pomoci podpořit větší empatii a přijetí lidí s duševními poruchami a také tématu duševních poruch.
Co je to duševní pohoda?
Co se rozumí duševní pohodou? Podle Světové zdravotnické organizace (2019) je duševní pohoda definována jako „stav pohody, kdy si jedinec uvědomuje své vlastní schopnosti, dokáže se vyrovnat s běžnými životními stresy, může produktivně a plodně pracovat a je schopen přispívat své komunitě“.
Různí lidé však mohou mít vlastní představu o tom, co pro ně znamená pozitivní duševní pohoda. Záleží tedy také na sociokulturním kontextu člověka a na jeho vlastní interpretaci toho, co vnímá jako pozitivní duševní pohodu. Duševní pohoda je důležitá, protože může ovlivnit i naši fyzickou pohodu. Navíc pochopení toho, co ovlivňuje naši duševní pohodu, ať už pozitivně, nebo negativně, nám může pomoci v dosažení duševní pohody.
Jak souvisí duševní pohoda s duševní nemocí
Jak již bylo zmíněno dříve o zvládání životního stresu, některé aspekty našeho života se nám mohou zdát někdy přetěžké. Zahlcení může někdy vést k negativním dopadům na naši duševní pohodu. Někdy se u lidí mohou v důsledku zahlcení emocemi objevit příznaky poruch duševního zdraví. Například důsledky stresu z práce nebo jiných životních aspektů mohou někdy vyústit v příznaky deprese, které jsou spojeny s neustálou špatnou náladou, ztrátou zájmu a mnoha dalšími.
Zatímco některé duševní nemoci mohou vzniknout v důsledku stresu a emočních faktorů, jiné mohou být způsobeny různými faktory nebo kombinací faktorů, jako jsou fyzické, genetické, psychologické a environmentální. Například britská Národní zdravotní služba (2019) uvádí, že schizofrenie nemá přesné příčiny, ale spíše kombinaci různých faktorů, které vedou k tomu, že se u člověka toto onemocnění vyvine. Ne všechny duševní poruchy jsou však stejné. Negativní duševní pohoda může mít možnost promítnout se do příznaků duševních poruch. Pokud je to možné, měli bychom se všichni snažit usilovat o to, co vnímáme jako stav pozitivní duševní pohody, a nebát se vyhledat pomoc, ať už odbornou, nebo jinou, když se ocitneme v potížích.
Závěrem lze říci, že duševní poruchy jsou stejně důležité jako tělesné zdravotní stavy a měly by být považovány za něco důležitého. Lidé s duševními poruchami by neměli být vnímáni jako méněcenní nebo odlišní, protože i duševní poruchy jsou skutečnými zdravotními stavy. My jako lidé nesmíme podléhat stigmatizaci a stereotypům, které téma duševního zdraví obklopují, ale naopak se naučit a pochopit, jak být vstřícnější, protože lidé s duševními poruchami jsou stále lidé, se kterými by se mělo zacházet stejně.