Koeficient citlivosti

Koncepci kvocientu senzitivity zavedl Robert A. Freitas Jr. na konci 70. let 20. století. Definuje senzitivitu jako vztah mezi rychlostí zpracování informací (bit/s) každé jednotlivé zpracovatelské jednotky (neuronu), hmotností/velikostí jedné jednotky a celkovým počtem zpracovatelských jednotek (vyjádřeno jako hmotnost).

Jedná se o nestandardní užití slova „senzitivita“, které se ve standardním užití vztahuje ke schopnosti jednotlivého organismu vnímat svět subjektivně (Slovo „senzitivita“ je odvozeno z latinského „sentire“ znamenající „cítit“ a úzce souvisí se slovem „sentiment“. Inteligence nebo kognitivní schopnost je lépe označena slovem „sapience“ a ne „senzitivita“.)

Potenciál a celková zpracovatelská kapacita mozku, založená na množství neuronů a rychlosti zpracování a hmotnosti jediného, v kombinaci s jeho konstrukcí (myelinový povlak a specializované oblasti a tak dále) a programováním, pokládá základy mozkové úrovně jedince. Nejen u člověka, ale ve všech organismech, dokonce i v těch umělých, jako jsou počítače (i když jejich „mozek“ není založen na neuronech).

Vnímavý kvocient (SQ) jedince je měřítkem výkonnosti individuálního mozku, nikoli jeho relativní inteligence, a je definován jako:

kde I je rychlost zpracování informací (bity/s) a M je hmotnost mozku (kg). Dolní limit SQ je přibližně −70, zatímco horní (kvantový) limit je asi 50.[nutná citace]

Podle této rovnice mají lidé SQ +13.
Lidský neuron má průměrnou hmotnost asi 10−10 kg a jeden neuron dokáže zpracovat 1000-3000 bitů/s[citace nutná], což nám dává SQ hodnocení +13.
Všechna ostatní zvířata s nervovým systémem (nebo všemi „neuronálními senzitivy“) od hmyzu po savce se shlukují v několika bodech lidské hodnoty. Rostliny se shlukují kolem SQ −2. Masožravé rostliny mají SQ +1, zatímco Cray-1 měl SQ +9. IBM Watson (počítač), který dosahuje 80 TFLOPS, má SQ v rozmezí +11—+12.

SQ se neomezuje pouze na vnímající bytosti, se kterými se dosud lidé setkali, ale rozšiřuje se na všechny možné vnímající bytosti a definuje očekávaný rozsah.

Doporučujeme:  Utopené náklady

Nejnižší možný SQ by měl jen jeden neuron o hmotnosti celého vesmíru (1052 kg) a vyžadoval by čas rovnající se stáří vesmíru (1018 sekund) na zpracování jen jednoho bitu, což by dávalo minimální SQ -70. Bylo namítnuto, že podle teorie multivesmíru je teoreticky možný nekonečně nízký SQ, i když není známo, že by se Freitas k této možnosti sám vyjádřil.

Důsledky pro mezidruhovou komunikaci

Podle Freitase by mimozemská civilizace, jejíž vědomí by běželo na nebiologickém hardwaru (jako jsou kvantově-mechanické obvody), mohla mít SQ 23+, o 10 řádů větší než lidské SQ. Freitas uvádí, že taková mezera v SQ „může ovlivnit naši schopnost a vhodnost komunikace s mimozemskými bytostmi…Je možné, že existuje minimální SQ „komunikační mezera“, intelektuální vzdálenost, za kterou žádné dvě entity nemohou smysluplně konverzovat.“ Například mimozemská civilizace může vytvořit mozek Matriošky nebo černou díru a komunikovat pomocí neutrin nebo gama-paprsků v šířkách pásma, které přesahují naše přijímací schopnosti.

V současné době se lidští vědci pokoušejí komunikovat mimo náš druh s primáty a kytovci a v omezené míře s několika dalšími obratlovci. To je nesmírně obtížné, a přesto to představuje mezeru nanejvýš několika SQ bodů. Nejdále se můžeme v naší „komunikaci“ s vegetací dostat, když ji vysazujeme, zaléváme nebo hnojíme, ale je zřejmé, že zprávy přenášené přes SQ mezeru 10 a více bodů nemohou být příliš smysluplné. Co by nám tedy mohla SQ +50 Superbytost říct?

Moravec, Hans. „Kdy bude počítačový hardware odpovídat lidskému mozku?“ Journal of Evolution and Technology 1998, Vol. 1. Naposledy zpřístupněno 11. dubna 2008.