Soubor:PBB GE AGTR1 205357 s na tn.png
Soubor:PBB GE AGTR1 208016 s na tn.png
Více referenčních výrazových dat
Angiotenzin II receptor, typ 1 nebo AT1 receptor je angiotenzinový receptor. Má vazopresorické účinky a reguluje sekreci aldosteronu. Je důležitým efektorem regulujícím krevní tlak a objem v kardiovaskulárním systému.
Je to nejlépe objasněný angiotenzinový receptor.
Receptor angiotenzinu je aktivován vazokonstrikujícím peptidem angiotenzin II. Aktivovaný receptor se zase spáruje s Gq/11 a tím aktivuje fosfolipázu C a zvyšuje koncentrace cytosolového Ca2+, což zase spouští buněčné reakce, jako je stimulace proteinkinázy C. Aktivovaný receptor také inhibuje adenylátcyklázu a aktivuje různé tyrosinkinázy.
Receptor AT1 zprostředkovává hlavní kardiovaskulární účinky angiotenzinu II. Účinky zahrnují vazokonstrikci, syntézu a sekreci aldosteronu, zvýšenou sekreci vasopresinu, srdeční hypertrofii, augmentaci periferní noradrenergní aktivity, proliferaci buněk hladké svaloviny cév, snížený průtok krve ledvinami, inhibici reninového reninu, zpětné vychytávání sodíku ledvinami tubulárními, modulaci aktivity centrálního sympatického nervového systému, srdeční kontraktilitu, tvorbu centrálního osmokontorolu a extracelulární matrix.
Receptor AT1 může hrát roli při vzniku reperfuzních arytmií po obnovení průtoku krve do ischemického nebo infarktového myokardu.
Dříve se mělo za to, že příbuzný gen, označovaný jako AGTR1B, existuje, nicméně dnes se má za to, že u lidí existuje pouze jeden receptorový gen typu 1. Pro tento gen byly popsány nejméně čtyři varianty transkriptu. Byly popsány další varianty, ale jejich plnohodnotná povaha nebyla stanovena. Celá kódovací sekvence je obsažena v terminálním exonu a je přítomna ve všech variantách transkriptu.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku United States National Library of Medicine na anglické Wikipedii.