Tento rozhovor vychází z článku: Wenk Ph.D.
Proč jste se rozhodl psát o tom, jak mozek reaguje na pokus o sebevraždu?
Mé blogy jsou obvykle reakcí na otázky, které dostávám od svých studentů. Předpokládám, že pokud mají zájem znát odpověď oni, pak by ji mohli znát i ostatní. O Asherově románu „13 Reasons Why“ jste už určitě slyšeli; už nějakou dobu se o něm diskutuje v televizi a na sociálních sítích. Také jsem v televizi viděl reportáž o muži, který se málem udusil ve své garáži při používání elektrického generátoru (který vypouští poměrně hodně oxidu uhelnatého). Také jsem kdysi dávno prováděl pitvu muže, který úspěšně spáchal sebevraždu otravou CO. Měl petechiální krvácení v celém hipokampu, mozkové struktuře důležité pro učení a paměť. Tak se mi v hlavě vyvinul příběh; obvykle spojuji nesourodé kousky souvisejících informací do neotřelého příběhu, o kterém si myslím, že by mohl být důležitý i pro ostatní.
Sebevražda oxidem uhelnatým je mnohem méně účinná než většina jiných metod, přesto se pro ni každoročně rozhodnou tisíce lidí. Proč si myslíte, že se k této metodě uchylují?
Především se zdá, že jde o metodu, která je v běžné populaci široce známá. Před zavedením katalyzátorů u automobilů byla poměrně účinná. Myslím, že je stále „populární“, protože se zdá být nenásilná. Lidé správně předpokládají, že prostě usnou a neprobudí se.
Jak je ovlivněn mozek po pokusu o sebevraždu?
Na to, abych mohl odpovědět na tuto otázku, je zde příliš mnoho výhrad. Záleží na tom, jakou drogu člověk užíval, jaké množství drogy užíval, jaká byla jeho minulost s danou drogou (tj. tolerance), jaký je jeho věk a zdravotní stav a také kolik různých drog užíval. A konečně účinky na mozek by byly určeny mechanismem účinku drogy, tj. proč byla droga smrtelná?
Jaká je pravděpodobnost, že se lidé, kteří se o sebevraždu nepokusí, pokusí o sebevraždu znovu, a existuje nějaký časový rámec, kdy je to pravděpodobnější?
Většina lidí to zkusí znovu, pokud se jim nedostane pozornosti, o kterou žádají, nebo nějakého zásahu ze strany lékaře. Každý další pokus bývá smrtelnější.
Četl jsem, že jste přední odborník na Alzheimerovu chorobu. Po otravě CO zmiňujete, že většina přeživších má podobné příznaky jako Alzheimerova choroba. Jsou přeživší více náchylní?
Příznaky jsou podobné příznakům u osob s Alzheimerovou chorobou. Neexistuje však dostatek epidemiologických důkazů, které by prokázaly, že CO může u člověka predisponovat ke vzniku AD. Předpokládám, že odpověď na vaši otázku je kladná.
Existují spolu s oběma terapiemi, které zmiňujete (hyperbarická kyslíková terapie a terapie Ariceptem), další způsoby, jak pomoci mozku uzdravit se a vrátit se do původního stavu?
Žádné, které by byly v současné době uznávány širokou lékařskou veřejností. Problémem je, že otrava CO skutečně zabíjí neurony; dnes nemáme k dispozici žádnou léčbu, která by neurony znovu vypěstovala.
Když mozek člověka umírá, které funkce odcházejí jako poslední?
Opět záleží na tom, jak člověk umírá, např. hypoxie vs. ischemie vs. mrtvice vs. rakovina… Obecně platí, že evolučně nejmodernější oblasti mozku jsou nejzranitelnější vůči smrti.
Mohl byste mi doporučit nějakou knihu nebo článek týkající se tohoto tématu?
Nevím o tom, že by existovala nějaká kniha na téma účinků CO na mozek, nicméně v lékařské literatuře lze najít řadu publikovaných článků.