Doublethink

Novinový příklad Doublethink: Slabý dolar k udržení recese na uzdě.

Doublethink je akt souběžného a vroucího držení dvou vzájemně si odporujících přesvědčení. Je to integrální koncept dystopického románu George Orwella Devatenáct Osmdesát čtyři.

Podle románu, doublethink je:

Další citát z románu, kdy Winston začne přemýšlet o doublethingu při cvičení:

Orwell vysvětluje, že strana nemohla ochránit svou železnou moc, aniž by degradovala svůj lid neustálou propagandou. Přesto by znalost tohoto brutálního podvodu, dokonce i uvnitř samotné Vnitřní strany, mohla vést k znechucenému zhroucení státu zevnitř. Z tohoto důvodu vláda používá složitý systém kontroly reality. Ačkoli je Devatenáct Osmdesát čtyři nejznámější všudypřítomným dohledem strany nad každodenním životem, kontrola reality znamená, že obyvatelstvo Oceánie – celé včetně vládnoucí élity – mohlo být kontrolováno a manipulováno pouze prostřednictvím změny každodenního myšlení a jazyka. Newspeak je metoda kontroly myšlení prostřednictvím jazyka; doublethink je metoda přímé kontroly myšlení.

Newspeak včlenil doublethink, protože obsahuje mnoho slov, která vytvářejí předpokládané asociace, mezi protichůdnými významy, zejména platí pro zásadně důležitá slova, jako je dobro a zlo; dobro a zlo; pravda a lež; spravedlnost a nespravedlnost.

Doublethink je forma trénované, úmyslné intelektuální slepoty k rozporům v systému víry. Doublethink se liší od obyčejného pokrytectví tím, že člověk „dvojího myšlení“ musel záměrně zapomenout na rozpor mezi svými dvěma protichůdnými přesvědčeními – a pak záměrně zapomenout, že na rozpor zapomněl. Pak musel zapomenout na zapomínání a tak dále; toto úmyslné zapomínání, jakmile jednou začalo, pokračuje donekonečna. V poznámkách románu to Orwell popisuje jako „kontrolované šílenství“.

V případě pracovníků Oddělení záznamů na Ministerstvu pravdy doublethink znamená schopnost falšovat veřejné záznamy a pak věřit v novou historii, kterou sami právě napsali. Jak se ukázalo v Goldsteinově knize, samotný název Ministerstva je příkladem doublethink: Ministerstvo pravdy se skutečně zabývá lží.

Doporučujeme:  Haagské úmluvy (1899 a 1907)

Navíc sebeklam doublethingu umožňuje straně udržet si obrovské cíle a realistická očekávání: Má-li člověk vládnout a vládnout dál, musí být schopen vykloubit smysl pro realitu. Tajemství vládnutí totiž spočívá ve spojení víry ve vlastní neomylnost s mocí poučit se z minulých chyb. Každý člen strany by tak mohl být důvěřivým pěšákem, ale nikdy by nepostrádal relevantní informace. Strana je jak fanatická, tak dobře informovaná, takže je nepravděpodobné, že by „zkostnatěla“ nebo „změkla“ a zhroutila se. Doublethink by se vyhnul postoji „zabít posla“, který by mohl narušit strukturu velení. doublethink je tedy pro stranu klíčovým nástrojem sebekázně, který doplňuje státem nařízenou disciplínu propagandy a policejního státu. Tyto nástroje společně skryly vládní zlo nejen před lidmi, ale i před samotnou vládou, ale bez zmatku a dezinformací spojených s primitivními totalitními režimy.

Doublethink je rozhodující pro to, aby strana věděla, jaké jsou její skutečné cíle, aniž by před nimi couvla, a vyhnula se tak splynutí rovnostářské propagandy režimu s jejím skutečným účelem.

Od roku 1949, kdy vyšel román Devatenáct Osmdesát čtyři, se slovo doublethink stalo synonymem pro zmírnění kognitivní disonance tím, že ignorovalo rozpor mezi dvěma světonázory. Některé školy psychoterapie, jako například kognitivní terapie, povzbuzují lidi, aby měnili své vlastní myšlenky jako způsob léčby různých psychologických neduhů (viz kognitivní poruchy).