Affektivní neurověda je studium nervových mechanismů emocí. Tento interdisciplinární obor kombinuje neurovědu s psychologickým studiem osobnosti, emocí a nálad.
Na základě objevů provedených prostřednictvím neurálního mapování limbického systému je neurobiologickým vysvětlením lidských emocí, že emoce je příjemný nebo nepříjemný duševní stav organizovaný v limbickém systému savčího mozku. Pokud by byly odlišeny od reaktivních reakcí plazů, byly by pak emoce savčími zpracováními obecných vzorců vzrušení obratlovců, ve kterých neurochemické látky (např. dopamin, noradrenalin a serotonin) stupňují nebo snižují úroveň mozkové aktivity, jak je patrné z pohybů těla, gest a držení těla. U savců, primátů a lidských bytostí jsou pocity zobrazeny jako emoční podněty.
Předpokládá se například, že se lidský cit lásky vyvinul z paleocircuitů savčího mozku (konkrétně z modulů cingulovaného gyru) určených pro péči o potomky, jejich krmení a péči o ně. Paleocircuity jsou neurální platformy pro tělesnou expresi konfigurované miliony let před příchodem kortikálních obvodů pro řeč. Skládají se z předem konfigurovaných drah nebo sítí nervových buněk v předním mozku, mozkovém kmeni a míše. Vyvinuly se před nejstaršími savčími předky, až k rybám bez čelistí, aby ovládaly motorické funkce.
Předpokládá se, že před mozkem savců byl život v neverbálním světě automatický, předčasný a předvídatelný. Motorická centra plazů reagují na smyslové podněty zraku, zvuku, doteku, chemie, gravitace a pohybu předem nastavenými pohyby těla a naprogramovanými polohami. S příchodem savců aktivních v noci, přibližně před 180 miliony let, nahradil zrak jako dominantní smysl čich a jiný způsob reakce vznikl z čichového smyslu, který se podle předpokladů vyvinul v emoci savců a emoční paměť. V jurském období investoval mozek savců hodně do čichu, aby v noci uspěl, když plazi spali – jedno z vysvětlení, proč jsou čichové laloky v mozku savců proporcionálně větší než u plazů. Tyto čichové dráhy postupně vytvořily neurální plán pro to, co se později stalo naším limbickým mozkem.
Má se za to, že emoce souvisí s aktivitou v oblastech mozku, které řídí naši pozornost, motivují naše chování a určují význam toho, co se kolem nás děje. Průkopnická práce Brocy (1878), Papeze (1937) a MacLeana (1952) naznačila, že emoce souvisí se skupinou struktur v centru mozku zvaných limbický systém, který zahrnuje hypothalamus, cingulární kůru, hipokampi a další struktury. Novější výzkumy ukázaly, že některé z těchto limbických struktur nejsou tak přímo spojeny s emocemi jako jiné, zatímco u některých neelimbických struktur bylo zjištěno, že mají větší citový význam.
Mozkové oblasti spojené s emocemi
Má se za to, že emoce souvisí s aktivitou v oblastech mozku, které řídí naši pozornost, motivují naše chování a určují význam toho, co se kolem nás děje. Průkopnická práce Brocy (1878), Papeze (1937) a MacLeana (1952) naznačila, že emoce souvisí se skupinou struktur v centru mozku zvaných limbický systém, který zahrnuje hypothalamus, cingulate cortex, hippocampi a další struktury. Novější výzkumy ukázaly, že některé z těchto limbických struktur nejsou tak přímo spojeny s emocemi jako jiné, zatímco u některých neelimbických struktur bylo zjištěno, že mají větší citový význam. Má se za to, že následující mozkové struktury jsou v současné době nejvíce zapojeny do emocí:
Vztah ke kognitivní neurovědě
Ve svém nejširším smyslu se poznávání vztahuje na všechny mentální procesy. Studium poznávání však historicky vylučuje emoce a zaměřuje se na neemocionální procesy (např. paměť, pozornost, vnímání, činnost, řešení problémů a mentální představivost). V důsledku toho se studium nervového základu neemocionálních a emocionálních procesů objevilo jako dvě oddělené oblasti: kognitivní neurověda a afektivní neurověda. Rozdíl mezi neemocionálními a emocionálními procesy je nyní považován za do značné míry umělý, protože oba typy procesů často zahrnují překrývající se nervové a mentální mechanismy. Pokud se tedy poznávání bere v nejširší definici, afektivní neurověda by se také mohla nazývat kognitivní neurověda emocí.