Antropologické teorie hodnoty se pokoušejí rozšířit tradiční teorie hodnoty používané ekonomy nebo etiky. Mají často širší záběr než teorie hodnoty Adama Smithe, Davida Ricarda, Johna Stuarta Milla, Karla Marxe atd. obvykle zahrnující sociologické, politické, institucionální a historické perspektivy (transdisciplinarita). Některé ovlivnily feministickou ekonomii.
Základním předpokladem je, že ekonomické aktivity lze plně chápat pouze v kontextu společnosti, která je vytváří. Pojem „hodnota“ je sociální konstrukt a jako takový je definován kulturou, která tento pojem používá. Přesto můžeme získat určité vhledy do moderních vzorců směny, hodnoty a bohatství zkoumáním předchozích společností. Antropologický přístup k ekonomickým procesům nám umožňuje kriticky zkoumat kulturní předsudky, které jsou vlastní principům moderní ekonomie. Antropologická lingvistika je příbuzný obor, který se zabývá termíny, které používáme k popisu ekonomických vztahů a ekologií, do kterých jsou zasazeny. Mnoho antropologických ekonomů (nebo ekonomických antropologů) reaguje proti tomu, co považují za vykreslení moderní společnosti jako ekonomického stroje, který pouze vyrábí a spotřebovává.
Marcel Mauss a Bronisław Malinowski například psali o předmětech, které obíhají ve společnosti, aniž by byly spotřebovány. Georges Bataille psal o předmětech, které jsou zničeny, ale nejsou spotřebovány. Bruce Owens hovoří o předmětech hodnoty, které ani obíhají, ani nejsou spotřebovány (např. zlaté rezervy, uložené obrazy, rodinné dědictví).