Asijská psychologie nebo také východní psychologie je obor etnické psychologie, který studuje psychologické pojmy a vztahuje je k asijskému prostředí.
Asijská psychologie se od ostatních psychologií liší zejména tím, že Asiaté jako skupina mají tendenci být více familiární v orientaci, tudíž hodnocení osobnosti je více nakloněno rodinné terapii než k jednotlivci. Ačkoli neexistuje centrální hierarchický řád nebo organizace, asijská psychologie prospívá ve svých aplikacích.
Mnoho asijských psychologií je odvozeno z prastarých systémů fyzického a duševního zdraví, které předpokládají energetický systém v lidském těle. Viz například Tradiční čínská medicína, Jóga
Energie, která je různě pojmenována Qi, (nebo Ch’i), Prana nebo Yin a yang, prý probíhá v kanálech známých jako meridiány nebo nardi přes výměnné body známé jako čakry.
Obecně lze říci, že duševní a fyzické zdraví je maximalizováno, jsou-li tyto kanály otevřené a volně proudí, a je-li tok této energie zablokován, je narušeno. Pro tyto systémy medicíny je charakteristické, že psychické a fyzické podmínky jsou považovány za vzájemně propojené.
Psychologická terapie závisí na různých technikách pro zlepšení průtoku, přes stravu, půst, akupunkturu, masáže, cvičení, jógu atd. Většina přístupů zdůrazňuje přínos preventivních strategií stanovených v předepsaných udržovacích procedurách pro každodenní život, spíše než krátkodobou léčbu pro případ, že se něco pokazí. Viz Qigong, Jóga
Některé z těchto přístupů jsou naplněny náboženskými prvky a jsou odvozeny z náboženských praktik a jsou zakotveny v náboženských filozofiích, což ztěžuje rozhodování o tom, jaké základní psychologické, ověřitelné postupy jsou doporučovány a kde přesně leží hranice mezi psychologií, filozofií a náboženstvím.