Osobnostní rysy velké pětky jsou běžně používanou sadou rysů v psychologii pro popis individuálních rozdílů v osobnosti. Mezi tyto rysy patří extraverze, příjemnost, neuroticismus, svědomitost a otevřenost. Nedávný výzkum přinesl důkazy, které naznačují, že osobnostní rysy mohou mít prediktivní hodnotu pro osobní, mezilidské a pracovní výsledky. Kromě těchto výsledků se ukázalo, že osobnostní rysy velké pětky jsou stejně mocné v predikci pracovních úspěchů, úmrtnosti a rozvodovosti jako jiné prediktory, jako je socioekonomický status a kognitivní schopnosti. Osobnostní rysy velké pětky byly také spojeny s akademickým úspěchem středoškoláků. Romantická spokojenost ve vztahu, v seznamovacích, zasnoubených a manželských párech, je také předpovídána osobnostními rysy velké pětky.
Osobnostní rysy předpovídají životní výsledky ve třech hlavních oblastech: osobní, mezilidské a sociální nebo institucionální. Osobní výsledky předpovídané osobností zahrnují subjektivní pohodu (předpovídanou extraverzí a neuroticismem), spiritualitu (předpovídanou svědomitostí, otevřeností a příjemností) a zdraví (předpovídané svědomitostí, neuroticismem a příjemností). Výzkumy naznačují, že být vysoce svědomitý může člověku přidat až pět let života. Osobnostní rysy velké pětky také předpovídají pozitivní zdravotní výsledky. Ve starším japonském vzorku souvisely svědomitost, extraverze a otevřenost s nižším rizikem úmrtnosti. Mezilidské výsledky předpovídané osobností zahrnují vztahy v dětství (předpovídané extraverzí a příjemností), vztahy mladých dospělých s rodiči (předpovídané svědomitostí, neuroticismem a extraverzí) a romantické vztahy (předpovídané neuroticismem a příjemností). Výzkum také poskytl důkazy, že osobnost predikuje pracovní výsledky. Extraverze predikuje volbu povolání v sociální nebo podnikatelské oblasti. Agresivita predikuje volbu práce v pracovních pozicích souvisejících se sociálními zájmovými skupinami a také predikci volenteerismu. Obecně platí, že svědomitost predikuje pracovní výkon. Otevřenost predikuje výkon umělecké a investigativní kariéry.
Určité osobnostní rysy velké pětky jsou pozitivně spjaty s dlouhověkostí, zatímco jiné jsou negativně spjaty. Výzkum naznačuje, že existují tři procesy, které jsou základem tohoto jevu:
Pomocí hodnocení expertů na osobnostní rysy z velké pětky byly stanoveny úrovně osobnostních rysů pro 32 prezidentů USA od George Washingtona po Richarda Nixona. Byly získány podrobné zdravotní záznamy 32 prezidentů a byl zkoumán vztah mezi zdravotním chováním a osobnostními rysy. Jakmile bylo statisticky kontrolováno toto zdravotní chování, včetně kouření, pití a cvičení, jakož i další faktory, jako je rok narození a věk inaugurace, zůstala jediným významným prediktorem dlouhověkosti prezidenta USA svědomitost.
V panelové studii, která měřila úroveň rysů absolventů Harvardu bezprostředně po ukončení studia a poté znovu 45 let po ukončení studia, vědci zjistili pozitivní korelaci mezi neuroticismem a počtem vykouřených krabiček cigaret za rok. Byly zjištěny také další vztahy mezi osobnostními rysy a zdravotním chováním:
Akademický úspěch lze také předpovídat podle osobnostních rysů velké pětky. Nedávná studie izraelských středoškoláků zjistila, že ti v nadaném programu systematicky získali vyšší skóre v otevřenosti a nižší v neuroticismu než ti, kteří v nadaném programu nebyli. I když to nebylo měřítko velké pětky, nadaní studenti také hlásili menší stavovou úzkost než studenti, kteří v nadaném programu nebyli. Specifické osobnostní rysy velké pětky předpovídají kromě akademického úspěchu také styly učení.
Kariérní dráha není jediným profesním výsledkem, který předpovídají osobnostní rysy velké pětky. Svědomitost předpovídá pracovní výkonnost obecně. Kromě toho výzkum prokázal, že Agreeableness negativně souvisí s platem. Ti, kteří mají vysoký rys Agreeableness vydělávají v průměru méně než ti, kteří mají stejný rys nízký. Neuroticism také negativně souvisí s platem, zatímco Conscientiousness a Extraversion jsou pozitivními prediktory platu. Bylo také prokázáno, že pracovní self-efficacy pozitivně koreluje s svědomitostí a negativně koreluje s Neuroticism. Významnými prediktory cílů kariérního postupu jsou: Extraversion, Conscientiousness a Agreeableness.
Ve snaze zohlednit tyto rozdíly ve výkonnosti pracovních rolí byly integrovány dvě teorie. Teorie aktivace trasu předpokládá, že v rámci člověka úrovně vlastností předpovídají budoucí chování, že úrovně vlastností se u jednotlivých lidí liší a že práce vede k aktivním vlastnostem, které vedou k chování relevantnímu pro práci. Teorie rolí naznačuje, že odesílatelé rolí poskytují podněty k vyvolání požadovaného chování. V této souvislosti odesílatelé rolí (tj. nadřízení, manažeři atd.) poskytují pracovníkům podněty k očekávanému chování, což následně aktivuje osobnostní vlastnosti a chování relevantní pro práci. V podstatě očekávání odesílatele rolí vedou k různým výsledkům chování v závislosti na úrovních vlastností jednotlivých pracovníků a protože se lidé liší v úrovních vlastností, reakce na tyto podněty nebudou univerzální.
Předvídací schopnost osobnostních rysů velké pětky se rozšiřuje i na spokojenost v romantických vztazích. Nedávný výzkum ukazuje, že úrovně osobnostních rysů mohou predikovat kvalitu vztahů v seznamovacích, zasnoubených a manželských párech prostřednictvím měření velké pětky, sebehodnocených měření osobnostních rysů a kvality vztahů účastníky romantických vztahů, partnersky hlášených měření osobnostních rysů a kvality vztahů zúčastněných partnerů, fyziologických měření a hodnocení kvality vztahů kvalifikovaným pozorovatelem.
Prediktivní síla osobnostních vlastností
Předvídací schopnost osobnostních rysů velké pětky je robustní napříč oblastmi života: osobními, mezilidskými a sociálními či institucionálními. Nedávný výzkum ukázal, že osobnostní rysy mohou být stejně silnými prediktory úmrtnosti (přidávání až pěti let do života), rozvodu a pracovního výkonu jako socioekonomického statusu a kognitivních schopností. Výzkum na podporu tohoto zjištění je však omezený a k úplnému odhalení síly prediktivní síly osobnostních rysů na životní výsledky jsou zapotřebí další důkazy. Svou roli ve výsledcích hrají také sociální a kontextuální parametry a interakce mezi nimi není dosud plně pochopena.