Buddhismus a psychologie
Buddhistická psychologie
Buddhistická filozofie
Buddhismus a psychoanalýza
Buddhismus a psychoterapie
Čtyři stupně osvícení v buddhismu představují čtyři stupně přístupu k plnému osvícení jako arhat, kterého může buddhista dosáhnout v tomto životě. Tyto čtyři stupně jsou srotaāpanna, sakṛdāgāmin, anāgāmin a arhat.
Obyčejný člověk neboli pṛthagjana (páli: puthujjana) je uvězněn v nekonečných změnách saṃsáry a není schopen se osvobodit. Koná dobro nebo zlo podle svých tužeb a podle svých činů se rodí ve vyšších nebo nižších stavech. Protože nemá kontrolu nad svou myslí a chováním, je jeho osud náhodný a podléhá velkému utrpení.
Ten, kdo se začne upřímně vzdělávat na buddhistické stezce, se stává āryapudgalou (pálijsky ariyapuggalou), „ušlechtilým člověkem“, který má nakonec zaručeno osvícení jako arhat, i když ne nutně v tomto životě. Jejich osud se řídí dosaženým stupněm.
Prvním stupněm je Srotaāpanna (páli: Sotāpanna), což doslova znamená „ten, kdo vstoupí (āpadyate) do proudu (srotas), podle starého přirovnání, které přirovnává dosažení osvícení k překročení proudu. O tom, kdo vstoupil do potoka, se také říká, že „otevřel oko Dharmy“ (dharmacakṣus, páli dhammacakkhu).
Uchazeči o proud je zaručeno osvícení nejdéle po sedmi po sobě jdoucích znovuzrozeních, případně i po méně. Proudový vítěz si také může být jistý, že se neznovuzrodí v žádném z nešťastných znovuzrození (tedy jako zvíře, preta nebo bytost v Narace.
Člověk dosáhne vstupu do proudu (srotaāpatti nebo sotāpatti) důkladným spojením s dobrými lidmi, nasloucháním Dharmě, správnou pozorností mysli a praktikováním celé Dharmy v souladu s Dharmou.
Ten, kdo vstupuje do proudu, dosáhl intelektuálního pochopení buddhistické nauky (samjágdṛṣṭi nebo sammádiṭṭhi, „správný názor“), má naprostou důvěru ve Tři klenoty – Buddhu, Dharmu a Sanghu – a dodržuje buddhistickou morálku (śīla).
Druhým stupněm je sakṛdāgāmin (páli: sakadāgāmī), což doslova znamená „ten, kdo jednou provždy (sakṛt) přijde (āgacchati)“. Jednou navrátivší se člověk se narodí pouze ještě jednou v lidském světě, kde dosáhne osvícení jako arhat.
Třetím stupněm je anāgāmin (páli: anāgāmī), což doslova znamená „ten, kdo (an-) nepřichází (āgacchati)“. Nevracející se člověk se po smrti nevrací do lidské existence ani do žádného nižšího světa. Místo toho se znovu narodí v některém ze světů Rúpadhátu zvaných světy Śuddhāvāsy neboli „Čistých příbytků“, kde dosáhne nirvány; někteří z nich se podruhé narodí ve vyšším světě Čistých příbytků, ale v žádném případě se nerodí do nižšího stavu.
Anāgāmin opustil pět nižších pout, která poutají mysl ke koloběhu znovuzrození. Anāgāmin je tedy částečně osvícený a je na cestě k dokonalému a úplnému osvícení.
Čtvrtým stupněm je arhat, plně osvícená lidská bytost, která opustila všechna pouta a která se po smrti (sanskrt: parinirvána, páli: parinibbāna) znovu nenarodí v žádném světě, protože zcela opustila saṃsáru.