V biologii je depolarizace pokles absolutní hodnoty membránového potenciálu buňky. Změny membránového napětí, při kterých se membránový potenciál stává méně kladným nebo méně záporným, jsou tedy depolarizace. Fáze vzestupu a poklesu akčního potenciálu se často nepřesně nazývají depolarizace, resp. hyperpolarizace.
Během první části (-55 mV až 0 mV) vzestupné fáze tohoto akčního potenciálu dochází k depolarizaci membrány. Klikněte na obrázek pro zvětšení.
Při studiu membránových potenciálů, zejména v oblasti akčních potenciálů, nabyl pojem depolarizace neformálního, technicky nesprávného významu. U akčních potenciálů jsou hlavním problémem změny membránového potenciálu oproti klidovému potenciálu. Pro pochopení akčního potenciálu je klidový potenciál důležitější než matematicky významný nulový potenciál. Klidový potenciál má podle konvence zápornou hodnotu. Počáteční depolarizace během vzestupné fáze akčního potenciálu probíhá ve směru od záporného klidového potenciálu ke kladnému membránovému potenciálu, který bude vrcholem akčního potenciálu. Při diskusi o akčních potenciálech se tento směr změny membránového potenciálu (od záporného ke kladnému) označuje jako „směr depolarizace od klidového potenciálu“. Při diskusi o akčních potenciálech se tento směr často zkracuje na „depolarizační směr“ nebo jednoduše na „depolarizaci“.
Jak je popsáno v horní části této stránky, depolarizace je jakákoli změna membránového potenciálu, která mění hodnotu membránového potenciálu tak, že se blíží nule. Membránový potenciál, který roste z malé kladné hodnoty na kladnější hodnotu (tj. stává se více polarizovaným), je však technicky hyperpolarizací, a proto se lidově nesprávně používá termín depolarizace pro část vzestupné fáze akčního potenciálu, kdy je hodnota membránového potenciálu kladná (na obrázku od 0 milivoltů do +40 milivoltů). Přestože je to technicky nesprávné, učebnice často používají při popisu elektrofyziologie lidovou definici pojmu „depolarizace“ (změna membránového potenciálu v depolarizačním směru od klidového potenciálu).
Další srovnání správného a hovorového používání termínů „depolarizace“ a „hyperpolarizace“ naleznete v části Hyperpolarizace.
Depolarizace je často způsobena přílivem kationtů, např. Na+ přes Na+ kanály, nebo přílivem Ca2+ přes Ca2+ kanály.
Na druhé straně odtok K+ přes K+ kanály inhibuje depolarizaci.
Pokud má buňka klidový potenciál -70 mV a membránový potenciál se změní na -50 mV, pak byla buňka depolarizována.
Existují léky, tzv. blokátory depolarizace, které depolarizaci potlačují, např. blokováním kanálů zodpovědných za depolarizaci nebo otevřením K+ kanálů. Příkladem jsou nikotinové agonisty suxamethonium a dekamethonium.