Flashbacky jsou formou halucinací a odrážejí vzpomínky na minulá traumata. Mohou mít podobu obrazů, zvuků, pachů, tělesných vjemů, pocitů nebo jejich nedostatku (necitlivost). Mnohokrát neexistuje žádná skutečná zraková nebo sluchová paměť. Během flashbacku může mít oběť pocit paniky, být v pasti, cítit se bezmocná, aniž by ji stimulovala paměť. Tyto zážitky se mohou stát i ve snech.
Znovuprožitá vzpomínka může být z traumatu z dětství, kdy se snažíme nedávat najevo své pocity nebo emoce, a proto jsou vzpomínky skryté a jako takové jsou jako tikající bomba, která čeká na výbuch.
Když tato „bomba“ exploduje, oběť prožívá vzpomínku, jako by se to dělo dnes. Když se objeví flashback, zapomínáme, že máme k dispozici dospělou část pro uklidnění, ochranu a uzemnění. Intenzivní pocity a tělesné vjemy, které se objevují, jsou tak děsivé, protože pocity/vjemy nesouvisí s realitou současnosti a mnohokrát se zdá, že přicházejí odnikud.
Během těchto chvil může mít člověk pocit, že se nedokáže ovládat, a skrývá se před vyprávěním přátelům, rodině, a dokonce i před odbornou pomocí.
Když se objeví nedobrovolně, může být flashback způsoben poruchou, jako je posttraumatická stresová porucha (PTSD), například v případech vzpomínání na válečné trauma nebo trauma ze sexuálního zneužívání, nebo halucinogenní perzistující poruchou vnímání, a může souviset s užíváním psychedelických drog.
Pokud trpíte Flashbacky:-
— Řekněte si, že máte flashback.
– Připomeňte si, že to nejhorší máte za sebou. Pocity a vjemy, které prožíváte, jsou vzpomínky na minulost. Skutečná událost se odehrála dávno, když jste byli [mladší] a přežili jste. Nyní je čas vypustit tu hrůzu, vztek, bolest a/nebo paniku. Nyní je čas uctít vaši zkušenost.
– Dostat zaracha. To znamená dupat nohama po zemi, aby maličký věděl, že máš nohy a můžeš utéct, když budeš potřebovat. ([Kdyby se to trauma odehrálo jako dítě]… nemohl bys utéct: Teď můžeš.
– Dýchejte. Když se začneme bát, přestaneme normálně dýchat. Výsledkem je, že naše tělo začne panikařit z nedostatku kyslíku. Nedostatek kyslíku sám o sobě způsobuje velké množství panických pocitů: bušení v hlavě, svírání, pocení, pocit na omdlení, třes, závratě. Když dýcháme dostatečně zhluboka, může se hodně panických pocitů snížit. Dýchat zhluboka znamená položit si ruku na bránici a dýchat dostatečně zhluboka, aby bránice tlačila na vaši ruku a pak vydechnout tak, aby bránice šla dovnitř.
– Reorientujte se na přítomnost. Začněte používat svých pět smyslů v přítomnosti. Rozhlédněte se a uvidíte barvy v místnosti, tvary věcí, lidi v okolí, atd. Naslouchejte zvukům [kolem sebe]: váš dech, doprava, ptáci, lidé, auta, atd. Vnímejte své tělo a to, co se ho dotýká: vaše oblečení, vaše vlastní ruce a ruce, židle nebo podlaha, která vás podpírá.
— Mluvte k oběti ve vás a uklidněte ji. Je to velmi léčivé, dostat svou dospělost do teď, že můžete dostat ven, pokud potřebujete, že je v pořádku cítit pocity z dávných časů bez odvety. Dítě potřebuje vědět, že je bezpečné prožívat pocity/pocity a nechat jít minulost.
– Spojte se se svými potřebami ohledně hranic. Někdy, když prožíváme flashback, ztrácíme pocit, kde končíme a začíná svět; jako bychom neměli kůži. Zabalte se do deky, držte polštář nebo plyšáka, jděte do postele, sedněte si do skříně… jakýmkoli způsobem, abyste se cítili skutečně chráněni před vnějším světem.
— Získejte podporu. V závislosti na vaší situaci můžete potřebovat být sami nebo chtít někoho ve své blízkosti. V každém případě je důležité, aby vaši blízcí věděli o flashbacku, aby mohli pomoci s procesem, ať už to znamená nechat vás samotné nebo být u toho.
– Udělejte si čas na zotavení. Někdy jsou flashbacky velmi silné. Dopřejte si čas na přechod z tohoto silného zážitku. Nečekejte, že se hned vrhnete do dospěláckých aktivit. Zdřímněte si, dejte si teplou koupel nebo si odpočiňte. Netrapte se tím, že máte flashback. Oceňte, kolik toho vaše maličká prožila…
– Cti své zkušenosti. Oceň sám sebe za to, že jsi přežil tu hroznou dobu [když jsi byl mladší]. Respektuj potřebu svého těla prožívat ty pocity z dávných dob.
– Buďte trpěliví. Chvíli trvá, než se minulost vyléčí. Chvíli trvá, než se člověk naučí vhodným způsobům, jak se o sebe postarat, jak být dospělý, který má city, a jak se efektivně vyrovnat s tím, co je tady a teď.
— Najděte si kompetentního terapeuta. Hledejte terapeuta, který rozumí procesům léčení z [trauma: incest, znásilnění, válka.] Terapeut může být průvodcem, oporou, koučem v tomto procesu léčení.
— Přidejte se do svépomocné skupiny. Přeživší jsou báječní spojenci v tomto procesu léčení. Je to léčivá věc sdílet svůj proces s ostatními, kteří tak hluboce chápou, čím procházíte.
– Vězte, že nejste blázni, to vše je součástí léčebného procesu.