Zažili jste někdy trauma? Trauma je bohužel v dnešním světě běžnou záležitostí. Přestože je běžné, lidé o něm neradi mluví. Místo toho je odsouváno, skrýváno, přemalováváno, ignorováno, kritizováno, shazováno nebo zařazováno pod nálepku tabu.
Tento odpor k mluvení o traumatu vede k tomu, že mnoho lidí nevyhledá pomoc a neví, že existují způsoby a věci, které mohou udělat pro své uzdravení. Přicházejí také o informace, které by mohly změnit jejich život.
Proto dnes budeme hovořit o traumatu. Ale nebudeme jen mluvit, podíváme se také na některé věci, které můžete udělat a které by vám mohly pomoci trauma vyléčit.
Tento článek slouží pouze pro informační a vzdělávací účely. Tento článek není určen k diagnostice, léčbě ani k poskytování rad. Pokud jste prošli traumatickým zážitkem a potřebujete pomoc, obraťte se na odborníka na duševní zdraví.
Čtěte dále, abyste zjistili, jak můžete své trauma vyléčit, a nezapomeňte vyhledat odbornou pomoc, když ji potřebujete.
Prvním krokem nebo přípravou předtím, než začneme léčit, je přiznat si, že máme něco, co potřebuje uzdravit. Uvědomění si, že nás něco zraňuje, a uvědomění si, že jde o trauma, pomůže otevřít dveře k identifikaci traumatu a nalezení způsobů, jak ho vyléčit. Trauma není u všech stejné, stejně jako lidé, takže různí lidé budou k uzdravení potřebovat různé nástroje.
Pokud si nejste vědomi toho, že máte trauma, nebo si nemyslíte, že je něco špatně, pak vás to nebude inspirovat k tomu, abyste podnikli kroky ke zlepšení svého stavu. To je podobné rčení „Nemůžete pomoci někomu, kdo nechce, aby mu bylo pomoženo“. V tomto případě to můžeme změnit na: „Nemůžete pomoci někomu nebo sobě, pokud ten člověk neví, že pomoc potřebuje“. Na každém kroku se vám bude bránit nebo vás dokonce odstrkovat.
Ačkoli se nebudeme podrobně zabývat různými příznaky traumatu, chceme vám zanechat otázku, kterou položil Lavendaire, kanál osobního růstu, abyste mohli začít svou cestu k uvědomění. Tato otázka zní: Jaké události nebo vzpomínky mi utkvěly v paměti?
Je vaše paměť plná krásných, nebo bolestných vzpomínek? Které z nich vám utkvěly v paměti nejvíce? Pokud se jedná o bolestivé, nepříjemné nebo zraňující události, může to znamenat, že máte nějaké trauma, které potřebujete vyléčit.
Někdy je však povaha traumatu natolik závažná (závažnost závisí na situaci a stavu člověka), že si na trauma nepamatujeme. Jak poznáme, že jsme prožili trauma? V takovém případě se musíme podívat na tělo.
Nové výzkumy a pohledy, jako například kniha Body Keeps the Score (Tělo drží skóre) od Dr. Bessela Van Der Kolka, M.D., naznačují, že tělo uchovává trauma. Toto uložené trauma se projevuje nesčetnými způsoby v závislosti na osobě. U některých lidí může vypadat jako nevysvětlitelné nebo chronické bolesti zad, nohou a hlavy. Může mít také podobu fyzických onemocnění, jako je rakovina.
Takový je příběh Fran Drescherové, herečky, která hrála Fran v seriálu Chůva z počátku 90. let. Herečka, které je nyní 64 let, se domnívá, že rakovina dělohy, která se u ní objevila v roce 2000, byla důsledkem nevyřešených pocitů a emocí ze znásilnění, které se jí a jejímu příteli stalo v roce 1985.
V rozhovoru pro Page Six v roce 2016 Drescherová řekla: „Skončila jsem s gynekologickou rakovinou, takže je to tak trochu poetické, když se tělo rozhodne rozpadnout a vytvořit nemoc,“ řekla.
Trauma v těle může vypadat také jako duševní onemocnění. U mnoha lidí může trauma vypadat jako duševní onemocnění nebo poruchy, jako jsou úzkost, deprese, disociace, poruchy osobnosti atd. Co s tím tedy můžete dělat?
Vždy doporučujeme obrátit se o pomoc na odborníka na duševní zdraví, zejména pokud bylo trauma silné. Existuje však několik věcí, které můžete udělat sami a které vám pomohou trauma zpracovat.
Jednou z prvních věcí, kterou můžete udělat, je zaměřit se na pohyb. Vzpomeňte si, jak jsme mluvili o tom, že se trauma ukládá v těle. Když se hýbete, cvičíte nebo protahujete, nutíte stagnující energii k pohybu a zmírňujete bolest. Vaše mysl je také nucena soustředit se na pohyb a na nic jiného, což vám poskytne malou úlevu od přemýšlení a úzkosti. Pohyb vám také pomůže odblokovat zpracování pocitů a emocí.
„Tyto bloky jsou často důsledkem traumatu a práce s tělem může pomoci podpořit jejich vyjádření,“ říká Gail Gogliottiová, terapeutka, která píše a pracuje pro Urban Wellness Counseling.
Gogliotti, který se specializuje na taneční/pohybovou terapii a trauma, ve svém článku uvádí několik důvodů, proč bychom se měli při zpracování traumatu zaměřit na tělo a pohyb:
„Použití přístupů, jako je práce s dechem, všímavost, meditace, relaxační techniky a taneční/pohybová terapie, může přímo ovlivnit příznaky, které se u člověka mohou objevit po traumatickém zážitku,“ uvádí Gogliotti ve svém článku.
Co se naučíte, když budete pracovat na svém těle? Gogliotti říká, že pomocí pohybu se učíte soustředit na přítomný okamžik, učíte se zdravým dovednostem zvládání stresu, jako je dýchání, relaxace, všímavost a meditace. Pohybem se můžete naučit, jak identifikovat spouštěče svého traumatu, ať už mohou být fyzické, emocionální nebo z prostředí. Můžete se také naučit, jak zpomalit, abyste se vyrovnali, a jak do sebe integrovat své trauma.
Pokud jste umělecky založený člověk, můžete zvážit divadlo jako formu pohybu, která pomáhá léčit trauma. Kromě pohybu jej lze vnímat také jako cvičení, které umožňuje bezpečně prožívat pocity a emoce prostřednictvím ztělesnění různých postav. Pokud jste naštvaní a náhodou hrajete postavu, jejíž hlavní vlastností je hněv, můžete tuto příležitost využít k tomu, abyste prostřednictvím postavy vyjádřili svůj vlastní hněv, a uvolnili tak tyto emoce bezpečným a zdravým způsobem.
Divadlo také pomáhá lidem naučit se vžít do situace druhých a vidět různé perspektivy. Ačkoli na to v tuto chvíli možná nejste připraveni, vidět očima druhých a naučit se chápat, čím si prošli, vám může pomoci v uzdravení tím, že vám pomůže s odpuštěním druhým i sobě.
Dalším způsobem, jak prozkoumat své trauma prostřednictvím těla, je terapie zvaná somatické prožívání. Při somatickém prožívání používají lékaři a terapeuti rámec zvaný SIBAM, který pomáhá klientům začlenit jejich trauma.
Podle VeryWell Mind je SIBAM zkratka pro vjemy, představy, chování, afekt a význam. V první části terapie je klient vyzván, aby se posadil a vnímal pocity svého těla. Jakmile klient identifikuje, co cítí, praktik ho požádá, aby si představil nějakou scénu, a pak se ho zeptá, co ho při této řízené imaginaci napadne.
V behaviorální části má lékař za úkol pozorovat řeč těla a pohyby pacienta při prožívání zážitků. Afekt zjišťuje, jak projevujete své emoce vnějšímu světu, a to znamená, že závěrečná část terapie se skládá z toho, jak jste terapii vnímali, a také z toho, co pro vás prožitky, kterými jste prošli, znamenají.
Trauma vážně ovlivňuje nervový systém. Kromě toho, že žijeme ve světě, který nás už tak stresuje a nedovoluje nám období odpočinku, trauma to ještě umocňuje, takže člověk trpící traumatem je hyperaktivní, hyperaktivní, hypoaktivní nebo se neustále nachází ve stavu strachu.
MHS, webová stránka služeb pro duševní zdraví, uvádí, že k tomu dochází, když trauma přesáhne schopnost nervového systému se regulovat.
„Traumatické události vyřazují nervový systém z jeho schopnosti samoregulace,“ píše se v článku na blogu MHS, „u některých se systém zasekne v poloze „zapnuto“ a člověk je přebuzený a neschopný se uklidnit. Úzkost, hněv, neklid, panika a hyperaktivita mohou být důsledkem setrvávání v tomto režimu připravenosti k reakci“.
Na druhou stranu se tělo může dostat do naprostého šoku nebo do stavu „down“ a zůstat ve stavu hypoarousal.
„U jiných lidí se nervový systém zasekne ve vypnuté poloze, což vede k depresi, odpojení, únavě a letargii,“ říká MHS, „lidé mohou střídat tyto vzestupy a pády.“
Pokud jde o nervovou soustavu, můžete ji řídit tak, že se naučíte, jak ji regulovat. Jedním ze způsobů, jak můžete nervovému systému pomoci znovu se naučit, jak se regulovat, je dechová práce.
The Guest House, léčebné centrum pro lidi, kteří utrpěli trauma, uvádí, že breathwork využívá specifické dechové techniky k uvolnění těla, odblokování traumatu a uvolnění bolesti z těla.
„Trauma může být odstraněno pomocí dechové práce uvolněním napětí a nahromaděné energie, která je hluboce zakořeněná v podvědomí člověka,“ říká The Guest House.
V jiném článku se v Guest House píše, že „naladění se na dech nám pomáhá aktivovat parasympatický nervový systém a přivést zbytek nervového systému do klidového stavu“.
Řízené dýchání vysílá mozku signál k aktivaci parasympatického nervového systému, což je systém, který pomáhá tělu uklidnit se po reakci boj, útěk nebo zamrznutí. Při reakci boj, útěk nebo zmrazení se naše tělo připravuje na obranu a je ve stavu zvýšené pohotovosti, což je stav, do kterého se dostáváme, když zažijeme trauma.
Dlouhodobý pobyt v tomto stavu nebo zážitek, který nás v něm udržuje i po skončení, způsobuje, že se naše tělo nereguluje. Tato deregulace vede k dalším problémům v těle a mysli.
Dechová cvičení podporují zpomalení hyperaktivního systému a opětovné nastartování nedostatečně aktivního systému. To následně pomáhá tělu naučit se znovu regulovat samo sebe. Dechová práce však není pro každého.
Dobrá terapie nedoporučuje dechovou terapii lidem s aneurysmatem, kardiovaskulárními problémy, vysokým krevním tlakem, problémy se zrakem, osteoporózou nebo s nedávnými fyzickými zraněními či operacemi. Rovněž se nedoporučuje lidem, kteří mají závažné psychiatrické příznaky nebo záchvaty nebo kteří užívají těžké léky.
Je to proto, že dechové cvičení může vyvolat hyperventilaci a změněné stavy mysli. Dalšími způsoby, jak můžete pracovat na rovnováze nervového systému, jsou meditace, jóga a pohyb. Pokud vám žádná z těchto možností nevyhovuje, můžete si udělat vlastní průzkum jiných alternativ.
Stejně jako tělo i mysl potřebuje způsob, jak uvolnit traumatickou energii. Několik způsobů, jak to můžete udělat sami, je psaní deníku, umění a hudba.
Psaní deníku je způsob, jak uvolnit veškerou nahromaděnou energii, kterou vaše myšlenky vytvářejí, na papír. Pomáhá vám také mentálně zpracovat situace a emoce a poskytuje vám nové perspektivy, zejména když se k nim vrátíte a přečtete si je. Nikdo neví, jak to funguje, ale zdá se, že přenášení slov na papír vytahuje z mysli těžkou energii a zanechává pisatele po skončení klidného a vyrovnaného.
Umění může být dalším skvělým způsobem vyjádření, protože si s ním můžete dělat, co chcete, a používat tolik médií, kolik uznáte za vhodné. Můžete vytvořit cokoli, co chcete, a zároveň do toho vložit všechny své emoce. Což pomáhá dostat je ze sebe ven podobně jako psaní deníku. Pomáhá vám to také soustředit se na samotné umění, místo abyste trávili čas na kolenou v negativních myšlenkách.
Dalšími způsoby, jak lze trauma léčit, jsou programy vedené terapeuty neurofeedback a desenzibilizace a přepracování očních pohybů (EMDR).
Neurofeedback je druh terapie, při níž odborníci mapují funkce vašeho mozku, aby zjistili, která jeho část je v nerovnováze, a poté tuto část mozku přeškolí specifickou léčbou.
EMDR využívá pohyby očí, které pomáhají měnit emoce a myšlenky lidí, kteří si vzpomínají na traumatickou událost nebo se na ni soustředí. Pomáhá otevřít mysl k uzdravení tím, že mění způsob myšlení. Ačkoli je toho více, toto je základní shrnutí toho, co EMDR dělá.
Během celé této práce jste schopni získat pocit porozumění tomu, co se stalo, proč se to stalo, porozumění druhé osobě nebo situaci. Pochopení toho, proč někdo něco dělá nebo proč se něco děje, neznamená, že jednání bylo správné, ale můžete se dostat do bodu, kdy si uvědomíte, že to nebyla vaše chyba.
Můžete začít mít soucit a odpustit si, stejně jako se zbavit studu a viny. Můžete se také podívat na své vlastní domněnky nebo názory, které mohly, ale nemusely být správné.
Soucit je pocit, který se dostaví, když vidíte, že někdo jiný trpí, a cítíte motivaci mu pomoci nebo zmírnit jeho utrpení. Když procházíte svým vlastním uzdravením, začnete podnikat kroky ke zmírnění svého vlastního utrpení. Přijde čas, kdy se můžete ohlédnout zpět a utěšit své minulé já, které prošlo tímto traumatem. Můžete dokonce pracovat na tom, abyste ho přepsali nebo převyprávěli příběh jiným způsobem, který vás posílí.
A i když se nemusíte nutně zaplést s druhou osobou, která vám trauma způsobila, můžete s ní začít soucítit a mít s ní soucit.
Odpuštění je důležitou součástí uzdravení, protože pomáhá zbavit se břemene hněvu, viny a studu. Odpuštění neznamená, že mávnete rukou nad činy druhé osoby nebo je ospravedlníte. Podle psychologů je odpuštění vědomé, záměrné rozhodnutí zbavit se pocitů zášti nebo pomsty vůči osobě nebo skupině, která vám ublížila, bez ohledu na to, zda si vaše odpuštění skutečně zaslouží.
Tím se zbavíte vkládání veškeré energie do jedné osoby, která si ji už nezaslouží, a pomůžete si ji přesměrovat na sebe a svůj život. Navzdory výhodám je odpuštění těžké. Je v pořádku, pokud nejste připraveni odpustit teď nebo nikdy. Nenechte se ostatními zahanbit a přinutit vás odpustit, když na to nejste připraveni. Je to proces, který vyžaduje čas.
Co vám tato zkušenost přinesla? Čeho jste díky ní dosáhli nebo co jste získali?
Trauma nás svým způsobem nutí pracovat na sobě a pomáhá nám vidět věci, které jsme předtím nebyli schopni vidět. Nebo zažít nové věci, o kterých jsme si nikdy nemysleli, že jsou možné, nebo které jsme ani neměli na očích. Dozvíte se také o různých tématech, jako je lidská mysl, psychologie, možná i spiritualita.
Poznáte sebe i ostatní. Zjistíte, čeho jste schopni a co můžete dělat lépe. Naučíte se více si vážit sami sebe a lépe se k sobě chovat.
K transformaci dochází, když se dokážete posunout ze stavu, do kterého vás trauma přinutilo, do nového, pozitivnějšího stavu, v němž jste integrovali všechny své zkušenosti a poučili se z nich.
Při této transformaci jste schopni přepsat svůj příběh očima lásky a přepsat svá omezující přesvědčení. Uzdravení a s ním spojená transformace vyžaduje čas a v některých chvílích můžete mít pocit, že jste se buď zasekli, nebo opakujete stejné věci.
Nevzdávejte se, může to být těžké, ale podle všech lidí, kteří se dokázali uzdravit po prožitém traumatu, to stojí za to a vy to zvládnete také.
Jak léčíte své trauma? Pomohlo vám to? Dejte nám vědět v komentářích a nezapomeňte sledovat náš kanál YouTube, kde najdete další informace o psychologii.